Kázání:
Základem dnešního kázání je text z Dt 6, 4-9 verš: Slyš Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin jediný. Budeš milovat Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou silou. A tato slova, která ti dnes přikazuji, budeš mít v srdci. Budeš je vštěpovat svým synům a budeš o nich rozmlouvat, když budeš sedět doma nebo půjdeš cestou, když budeš uléhat nebo vstávat. Uvážeš si je jako znamení na ruku a budeš je mít jako pásek na čele mezi očima. Napíšeš je také na veřeje svého domu a na své brány.
Kázání:
Základem dnešního kázání je celá 3 kapitola s Danielova proroctví, já tu připomenu dva verše 17-18:
?Jestliže náš Bůh, kterého my uctíváme, nás bude chtít vysvobodit?, vysvobodí nás. Ale i kdyby ne, věz králi, že tvé bohy uctívat nebudeme a před zlatou sochou, kterou jsi postavil, se nepokloníme.?
Tady máme taky takovou sochu. Proč si myslíte, že lidé některé věci uctívají, klanějí se jim?
Socha složená z nápisů ? pýcha, moc, krása, bohatství, strach, klid, společnost, všichni se klaní, nechci být výjimka, zákon, trest, vydírání, namyšlenost, ?
Kázání Velký pátek:
Základem dnešního kázání je text z Mk 15. kapitoly, verše 33-41.
Sestry a bratři, pašijový příběh o utrpení a smrti Ježíše Krista je nám dobře známý. Je to výhoda i nevýhoda. My už nejsme v pozici těch prvních učedníků, jim se v tu chvíli rozsypal svět. Vše, do čeho vkládali naděje, bylo najednou pryč. Jejich mistr a učitel byl zabit. Navíc potupnou smrtí na kříži. Mnozí z učedníků tehdy ani ke kříži nedorazili, tak moc se báli, chápali to jako konec. V tom jsme před nimi ve výhodě. Již víme, že pátkem a smrtí vše nekončí.
- DĚCKA VZPOMENETE SI, ČÍM JSME PŘI MINULÝCH RODINNÝCH BOHOSLUŽBÁCH KONČILI VYPRÁVĚNÍ? (CO JSTE TU NAKONEC UKAZOVALY OSTATNÍM?)
Komiksovými bublinami. Dneska jimi naopak začneme. Pojďte je zase ostatním ukázat. Přečtěte je a zvedněte nad hlavu:
- Když zazvoní.
- Když máte vlivné rodiče.
- Když začne hořet škola.
- Když si ředitel zrovna zavolá učitele.
- Když dostanete špatnou známku.
- Když vám ostatní budou napovídat.
- Když umíte všechno okecat.
- CO MYSLÍTE, ČEHO SE TY BUBLINY TÝKAJÍ?
Kázání 27.2: 2011:
Základem kázání je text z Mt 20, 1-16 verš.
?My jsme vše opustili a šli jsme za tebou a co z toho budeme mít? Bude nám to k něčemu??
Možná právě na tuto otázku reaguje Ježíš tím podobenstvím, co jsme slyšeli.
Kázání 6.2. 2011
Základem dnešního kázání je text z Mt 14, 22-33 verš:
Hned na to přiměl Ježíš učedníky, aby vstoupili na loď a jeli před ním na druhý břeh, než propustí zástupy. Když je propustil, vystoupil na horu, aby se o samotě modlil. Když nastal večer, byl tam sám. Loď byla daleko od země a vlny ji zmáhaly, protože vítr vál proti ní. K ránu šel k nim kráčeje po moři. Když ho učedníci uviděli kráčet po moři, vyděsili se, že je to přízrak, a křičeli strachem. Ježíš na ně hned promluvil a řekl jim: ?Vzchopte se, já jsem to, nebojte se!?
Kázání: Základem dnešního kázání je celý příběh z 19. kapitoly 1. knihy Královské. Já přečtu jen verše 11 a 12: Hospodin řekl: Vyjdi a postav se na hoře před Hospodinem. A hle Hospodin se tudy ubírá. Před Hospodinem veliký a silný vítr rozervávající hory a tříštící skály, ale Hospodin v tom větru nebyl. Po větru zemětřesení, ale Hospodin v tom zemětřesení nebyl. Po zemětřesení oheň, ale Hospodin ani v tom ohni nebyl.
čtení: Izajáš 58,1 - 12
text: Lukáš 19,1 - 10
Bratři a sestry,
boháči jsou asi vždycky trochu podezřelí. Alespoň pro nás v Čechách - a pro Lukáše, který psal tohle evangelium, taky. Bohatství a spravedlnost - to mu nešlo dohromady. V církvi se to také tak vžilo. Chudoba je ctnost. Navíc, když je ten pracháč výběrčí daní, státní úředník, a to státu, který stále vnímáme jako cizí - židé ho tehdy ani jinak vnímat nemohli, neboť jim vládli Římané - pak si nejspíš dovedete představit, co si asi tak mohli o Zacheovi v Jerichu myslet.
Kázání: Základem dnešního kázání je text z evangelia podle Matouše 7, 13-14:
?Vejděte těsnou branou: prostorná je brána a široká cesta, která vede do záhuby, a mnoho je těch, kdo tudy vcházejí. Těsná je brána a úzká cesta, která vede k životu, a málokdo ji nalézá.?
Jsou před námi dvě cesty. Můžeme si vybrat, kterou se dáme. Ale jaký je mezi nimi rozdíl, je snad ta jedna krásná a plná radosti a ta druhá jen samý trn a bolest? Je ta jedna snazší než ta druhá? Jde se po jedné lépe než po druhé? Nebo jak to je, proč si mám vybrat? Jaký je mezi těmi cestami rozdíl?
Lukáš 19,1 - 10
Bratři a sestry,
boháči jsou asi vždycky trochu podezřelí. Alespoň pro nás v Čechách - a pro Lukáše, který psal tohle evangelium, taky. Bohatství a spravedlnost - to mu nešlo dohromady. V církvi se to také tak vžilo. Chudoba je ctnost. Navíc, když je ten pracháč výběrčí daní, státní úředník, a to státu, který stále vnímáme jako cizí - židé ho tehdy ani jinak vnímat nemohli, neboť jim vládli Římané - pak si nejspíš dovedete představit, co si asi tak mohli o Zacheovi v Jerichu myslet.
čtení:List Filipským 2,5 ? 16
text: Lukáš 2,1 - 20
Sestry a bratři,
vánoce jsou krásné svátky. Tolik nádhery se opravdu málokdy vidí a slyší. I lidé jsou k sobě většinou milí - tolik pěkného si navzájem přejí a darují. Rodiny se sejdou, přátelé se navštěvují. Města jsou svátečně nazdobená. I ty dnešní bohoslužby jsou mimořádné, slavnostní. Je to krása.
Ale nenapadlo vás někdy, že je to celé jenom taková neskutečná pohádka a iluze? Nepřipadali vám ty svátky někdy jako neskutečný sen? Nejsou vánoce, jak zpívá Honza Burian, jenom svátky zapomnění?
čtení: Lukáš 12,35 - 40
text: Zjevení 3,20( 14 - 20 )
Sestry a bratři,
přemýšleli jste někdy o dveřích? Co vlastně představují? K čemu jsou? Co pro nás znamenají? Jak o nich mluvíme? Jaké představy s nimi máme spojené? Například: Dveře zamčené na sedm západů, zabedněné dveře, dveře dokořán, vstoupit do dveří, vyhodit ze dveří, stát mezi dveřmi, zabouchnout dveře před nosem, zůstat stát přede dveřmi, nepustit do dveří.
