čtení: Mk 16,14-20
Kázání Sk 1, 6-11

Sestry a bratři, přátelé?
Všechno, co má svůj začátek, má také svůj konec. To je pravda. A je to tak s každým příběhem. A když je to dobrý příběh, ať už knížka nebo film, je mi tak nějak smutno. Že to nemůže pokračovat pořád dál. Že nemůžu až do smrti jen sedět a číst nebo koukat, jak se to všechno zajímavě děje, pokračuje? . A my známe ten Ježíšův příběh, který začal zvěstováním anděla, pokračoval v Betlémě a vrcholil v Jeruzalémě na Velikonoce. Tam ježíš skončil, byl nespravedlivě odsouzen a popraven. Konec nadějí?

O Božím pokoji a poslání mezi lidi
text: J 20,19-23 Nové Město na Moravě 25.4.2010
čtení: J 6,3-13 pověření staršovstva
písně: 98 440 433 699 685

Jan 20,24-29
Čtení: J 11, 1-5 a 14-16
Milé sestry, milí bratři:
Je tu učedník Tomáš! (?jinak Dydimos, to znamená ´Dvojče´) Tomášovi nestačilo vidět Kristovy rány, aby uvěřil v Jeho vzkříšení. Musel si do nich sáhnout rukou. Stal se tak zosobněním víry, která si žádá důkazů, patronem skeptiků, Nevěřícím Tomášem!
Mám za to, že je takto vnímán neprávem. Změnit pohled na Tomáše mi pomohla knížka Tomáše Halíka (jmenuje se Dotkni se ran). Tu knížku doporučuji vaší pozornosti, vyšla nedávno, dá se ještě snadno koupit.

Čtení: Marek 15,24 ? 39
text: 1.Korintským 1,18 - 25
Sestry a bratři,
naše současnost je zprávami o tragediích a smrti přesycená. Ne snad, že by se jich dělo víc než dříve, ale svět se kvůli všudypřítomným médiím stal jednou velkou vesnicí. Všechno se k nám ihned donese. Ani to asi nejsme s to vnímat. Schopnost být plně při věci tím neroste, spíš otupuje.
Před smrtí, která hrozí člověka osobně zasáhnout, naše doba spíš uhýbá. Doma se už tolik neumírá. Umírající přenecháváme odborníkům. V nemocnici obestaví smrt plentou a počet pohřbů bez obřadu stoupá.

Jan 12,1-8 (Pomazání v Betánii)
Čtení: Iz 52, 13-15, Iz 53, 4-6
Milé sestry, milí bratři:
Text, nad kterým se můžeme nyní společně zamýšlet, je z Evangelia podle sepsání Janova, z úvodu 12. kapitoly. Ta perikopa je nadepsaná Pomazání v Betánii.