Příspěvky chronologicky

2024 (83) | 2023 (95) | 2022 (82) | 2021 (99) | 2020 (75) | 2019 (78) | 2018 (88) | 2017 (108) | 2016 (115) | 2015 (125) | 2014 (114) | 2013 (159) | 2012 (70) | 2011 (95) | 2010 (96) | 2009 (100) | 2008 (58) | 2007 (81) | 2006 (65) | 2005 (41) | 2004 (33) | 2003 (50) | 2002 (48)

kázání 1 Kor 12.13,27

1 Kor 12.12-13,27
Milí přátelé v Kristu,
obraz těla, který použil apoštol Pavel je z těch oblíbených. A dost možná i trošku nebezpečných. Takovýto obraz vyvolává dojem, že něco je jasné. Naše soužití má být živým organismem. Je? Nebo není?

Mt. 14.22-33, kázání při pohřbu

kázání Mt 14.22?33
Milá zarmoucená rodino, sestry a bratři, přátelé,
Ježíš přiměje učedníky, aby vstoupili na loď a jeli před ním na druhý břeh. Když je propustil, vystupuje na horu, aby se modlil. Když nastal večer, byl tam sám. Zas vyhledává pusté místo pro rozhovor s Bohem. Zas se nám ve svém volání k Bohu zdá tak silný a přimknutý. Ježíš byl s Bohem.

kázání (Boží hod vánoční)

kázání - text J 1,1-14
Milí přátelé v Kristu,
vánoce jsou tu. Tedy - copak vánoce, spíš Bůh je tu. Bůh přišel a je s námi. Tuhle zvěst si ve sváteční chvíli uvědomujeme skrze dárky, příhodnou hudbu a dobré jídlo, skrze stromek a především asi skrze společně strávený čas. Tohle všechno má význam, jen když nezapomeneme na ten Boží příchod.

kázání (ekumenická bohoslužba v Bystřici nad Pernštejnem)

Mk 4.35-41
Milí přátelé v Kristu,
v Palestině na břehu Galilejského jezera, říká se mu moře, se Ježíš rozhodne přeplavit na druhou stranu. Připozdívá se. Učedníci se nemohou těšit na cestu za sluncem a rozplývat se nad krásou vodní plochy. Už je večer a Pán Ježíš je unavený. I on, člověk Ježíš Kristus má právo být unavený. Být celý den s lidmi tak, jak to dovedl Ježíš, bylo namáhavé a Ježíš si chce odpočinout. Jeho učedníci jakoby převzali teď iniciativu, zařizují odvoz, když nastoupí, berou do ruky vesla, zatímco on usne na zádi lodi na nějakém polštáři.

kázání 5.2.2006, Žalm 42

čtení: Matouš 5,3-6
text: Žalm 42
Bratři a setry,
kdo je vlastně věřící? Jak, na čem, se to pozná, že jeden skutečně věří? To není jen otázka, která hledá metr na druhé. Je důležitá pro nás samotné - abychom sami měli míru. Ptáme se, jestli nejsme vedle, jestli si jenom něco nenamlouváme. Opravdu věříme? Kdo je vlastně věřící?

Štědrý den 2005, Lukáš 2,1-20

Lukáš 2,1 ? 20
Sestry a bratři, jsme u konce toho známého vánočního vyprávění. Slyšeli jsme všechno, co nám bylo řečeno o tom dítěti ? jako ti betlémáci od pastýřů.
Ale stačí to? Podle evangelisty asi ne.
Betlémáci poslouchali a dokonce žasli, ale Marie to všechno zachovávala v mysli a rozvažovala o tom. A to je rozdíl. Člověk může poslouchat, všechno slyšet, ale zda mu to skutečně dorazí k mysli, není vůbec samozřejmé. A i když dorazí, může to nejpodstatnější pominout nebo zase poztrácet. Vánoce mohou být, jak zpívá Jan Burian, také jenom svátky zapomnění.

kázání 18.12. -křest

Lukáš 7,36 ? 50; 1.Janova 4,7 ? 12 + 19
Milí rodiče, bratři a sestry,
Na různých místech bible se dočteme, co člověk má a co nemá dělat. Proto má mnoho lidí za to, že podstatou křesťanské víry a obsahem bible jsou přikázání, že křesťanství představuje především soubor pravidel a dobrých rad pro naše jednání. Dobro pro člověka a pro svět v takové představě přichází skrze jejich dodržování. A to záleží na našem úsilí.

Mt 5.13-16

Milí sourozenci v Kristu, přemýšlela jsem, kterými slovy povzbudit do začátku naší společné cesty a vybrala pro dnešní den 4 verše z Matoušova evangelia, ze známého kázání na hoře Mt 5.13-16

Stránky