Kázání

kázání, Lk 24,1-12 + Jan 20,19-23; 21,1-14, rodinná neděle

PRO DĚTI:
- DĚCKA, KDO UŽ CHODÍTE DO ŠKOLY? ZVEDNĚTE RUKU.
- A KDO CHODÍ DO ŠKOLKY? ZVEDNĚTE TAKY RUKU.
- TĚŠÍTE SE UŽ NA PRÁZDNINY?
- NA CO SE NEJVÍC TĚŠÍTE? POJEDETE TAKÉ NA NĚJAKÝ TÁBOR? MÁTE RÁDI TÁBORY?
- CO JE NA NICH NEJLEPŠÍ?
( hry, zpívání, táboráky, spousta zážitků, dobrodružství, kamarádi? )
- CHTĚLI BYSTE, ABY BYLY PRÁZDNINY POŘÁD, ABY NIKDY NESKONČILY?
- A CO MYSLÍTE, JE TO MOŽNÉ?
( Asi ne: i pro ty hry a kamarádství je třeba, abyste se něco naučili; třeba abyste si mohli s kamarády napsat?aj. )

kázání 28.5.2006, Exodus 12,25-27

Exodus 12,25 ? 27 + Dt 6,1-2 + 4-9 + 20-23
Bratři a sestry,
předat svoji víru, předat dětem to, co člověk považuje za důležité, není věc jednoduchá. Mnozí z vás to jistě jako rodiče zakusili, mnozí s tím doposud zápasí, nebo to už předem tuší. A pohled do našich kostelů a modliteben tu obtíž často názorně ilustruje.

kázání 21. 5. 2006, Lk 22.54-62

rodinné bohoslužby - povídání s dětmi
Ahoj děti,
dneska možná odhalíme tajemství, proč se v Jeruzalémě (to je město) jeden kostel jmenuje u kokrhajícího kohouta.
Ale nejdřív se vás na něco zeptám ? stalo se vám někdy, že jste plakaly? Jo? A proč ? bylo to protože vám někdo ublížil nebo protože jste něco provedly??A jestli jste provedli něco nepěkného, (zalhali někomu nebo někoho podvedli), co vás vede k tomu, abyste toho litovali ? strach z výprasku, strach, že vám to ten druhý oplatí nebo spíš, když vidíte, jak to třeba maminku nebo kamaráda mrzí?

kázání 7. 5., J 10.11-18

Milí v Kristu sourozenci,
to zas jednou Pán Ježíš užil obraz, který byl ve SZ častý. Obrazem pastýře a ovcí se vyjadřoval vztah Hospodina a jeho lidu, někdy také vztah davidovského krále a izraelského lidu. V úvodu bohoslužby zazněly první verše jednoho z nejznámnějších žalmů - Hospodin jest můj pastýř. Vyznání ovce, že Bůh Izraele opatruje a chrání své stádo, vodí jej na dobrou pastvu a k napajedlům. Proto se těší ovce z hole, neboť ta je pro stádo obranou proti šelmám. Nejčastěji proti vlčím zubům.

kázání 30.4.2006, Jan 20,24-29

Jan 20, 24 - 29
Bratři a sestry,
když se chce o někom říct, že je až chorobně pochybovačný, že nedokáže důvěřovat ani když už jsou všichni ostatní přesvědčeni, dostane se mu většinou označení ?nevěřící Tomáš?. Evangelijní postava se stala pro svou nevěru příslovečná. Myslím, že omylem; že se jí tak křivdí. Mám Tomáše a jeho příběh rád a chtěl bych teď říct proč.

kázání 14.4.2006, Lukáš 23,26-43

Lukáš 23,26 - 43
Sestry a bratři,
dnes se máme ve své víře potkat s utrpením a smrtí toho, jehož vyznáváme jako svého Pána, jako Boha. To neznamená na ně pouze vzpomenout, ale znovu je nahlédnout jako osu svého života, jako podstatu veškerého dění, na které závisí smysluplnost či nesmyslnost, naděje nebo zoufalost naší existence. Buď v nich naše víra najde svůj zdroj a život, opěrný bod svého pohledu na svět a základ své orientace, nebo se zhroutí. Jiná možnost není.

kázání, 19.2.2006, Lukáš 12,13-34

RODINNÉ BOHOSLUŽBY - VYPRÁVĚNÍ DĚTEM + KÁZÁNÍ:
- KDO Z VÁS MÁ NĚJAKÉ SOUROZENCE ? BRATRA NEBO SESTŘIČKU?
- DOSTANETE NĚKDY OD RODIČŮ NEBO OD BABIČKY, DĚDEČKA SPOLEČNĚ NĚJAKÉ DOBROTY?
- A HÁDÁTE SE O NĚ NĚKDY? TŘEBA, ŽE SE S VÁMI TEN DRUHÝ SPRAVEDLIVĚ NEROZDĚLIL?
- JAK TAKOVÁ HÁDKA KONČÍVÁ? VYMŮŽETE SI TO, CO CHCETE? A PŘIJDETE PŘITOM TAKÉ O NĚCO?
PRO DOSPĚLÉ:
- CO DĚLÁTE VY, KDYŽ TAKOVÁ HÁDKA NASTANE? ZASÁHNETE? JAK?

kázání 1 Kor 12.13,27

1 Kor 12.12-13,27
Milí přátelé v Kristu,
obraz těla, který použil apoštol Pavel je z těch oblíbených. A dost možná i trošku nebezpečných. Takovýto obraz vyvolává dojem, že něco je jasné. Naše soužití má být živým organismem. Je? Nebo není?

Mt. 14.22-33, kázání při pohřbu

kázání Mt 14.22?33
Milá zarmoucená rodino, sestry a bratři, přátelé,
Ježíš přiměje učedníky, aby vstoupili na loď a jeli před ním na druhý břeh. Když je propustil, vystupuje na horu, aby se modlil. Když nastal večer, byl tam sám. Zas vyhledává pusté místo pro rozhovor s Bohem. Zas se nám ve svém volání k Bohu zdá tak silný a přimknutý. Ježíš byl s Bohem.

kázání (Boží hod vánoční)

kázání - text J 1,1-14
Milí přátelé v Kristu,
vánoce jsou tu. Tedy - copak vánoce, spíš Bůh je tu. Bůh přišel a je s námi. Tuhle zvěst si ve sváteční chvíli uvědomujeme skrze dárky, příhodnou hudbu a dobré jídlo, skrze stromek a především asi skrze společně strávený čas. Tohle všechno má význam, jen když nezapomeneme na ten Boží příchod.

kázání (ekumenická bohoslužba v Bystřici nad Pernštejnem)

Mk 4.35-41
Milí přátelé v Kristu,
v Palestině na břehu Galilejského jezera, říká se mu moře, se Ježíš rozhodne přeplavit na druhou stranu. Připozdívá se. Učedníci se nemohou těšit na cestu za sluncem a rozplývat se nad krásou vodní plochy. Už je večer a Pán Ježíš je unavený. I on, člověk Ježíš Kristus má právo být unavený. Být celý den s lidmi tak, jak to dovedl Ježíš, bylo namáhavé a Ježíš si chce odpočinout. Jeho učedníci jakoby převzali teď iniciativu, zařizují odvoz, když nastoupí, berou do ruky vesla, zatímco on usne na zádi lodi na nějakém polštáři.

kázání 5.2.2006, Žalm 42

čtení: Matouš 5,3-6
text: Žalm 42
Bratři a setry,
kdo je vlastně věřící? Jak, na čem, se to pozná, že jeden skutečně věří? To není jen otázka, která hledá metr na druhé. Je důležitá pro nás samotné - abychom sami měli míru. Ptáme se, jestli nejsme vedle, jestli si jenom něco nenamlouváme. Opravdu věříme? Kdo je vlastně věřící?

Stránky

Přihlásit se k odběru Kázání