Kázání

kázání bratra faráře Christopha Zügela z Betzingen, 29. 10. 2006

1. čtení Mk 2.1-12 + text kázání Jak 5.13-16
Milí v Kristu sourozenci v Novém Městě na Moravě, zdravím vás srdečně zde ve vaší modlitebně a raduji se z toho, že jsem po několika letech se svou rodinou zase u vás. Náš betzingenský sbor vás srdečně zdraví. Někteří z vás byli loni v říjnu při bohoslužbách s biskupem Huberem v Betzingen. Z toho jsme měli velkou radost. Od té doby se mnoho událo u vás i u nás. Zpráva o smrti několika členů vašeho sboru nás velmi zasáhla. V myšlenkách a modlitbách jsme byli s vámi.

kázání 17. 9. 2006, Sk 2, rodinná neděle

1. čtení J 16.4b-15, text Sk 2
povídání s dětmi: Ahoj děti, víte, co je to posměch, výsměch? Zažili jste, když se někdo posmíval třeba spolužákovi nebo vám?
Dneska si o takových posměváčcích povíme? To dnešní povídání je pokračováním toho, o čem jste mluvili v nedělní škole minule?- kdo z vás tu byl minule ? přihlašte se, nestyďte se? A pamatujete si, o čem jste si povídaly? ? vytáhnu Matěje.. O jednom Matějovi.* Ten byl losem vybrán, aby se stal dvanáctým apoštolem *?

kázání 10. 9. 2006, Sd 3.7-11

1. čtení Sd 2.18-3.11, text Sd 3.7-11
Milí v Kristu sourozenci,
ke knize Soudců se příliš často naše pozornost neobrací. Vypráví totiž o době plné neklidu, o válkách, o době, kdy se Izrael zabydluje v zaslíbené zemi. A o střetech, ke kterým dochází s tamním obyvatelstvem. Nejde jen o uhájení země. Jde o to, zda Izrael dokáže uprostřed většiny pohanského obyvatelstva Palestiny uhájit svou výlučnost, onen Bohem daný úkol: Budete mi lid zvláštní, národ svatý. Izrael by si měl navzdory tlakům zvenčí i pochybnostem uvnitř udržet svou jinakost.

konfirmace 24.9.2006, 2.královská 2,1-18 + Jan 17,6-26

čtení: 2.Královská 2,1 - 18
text: Jan 17,6 - 26
Sestry a bratři a hlavně vy konfirmandi,
Ty dva biblické texty, které jsme četli, jsem vybral proto, že se podle mne ke konfirmaci úzce vztahují. Jsou právě o tom přechodu k samostatnosti v životě víry, o tom okamžiku, kdy se člověk musí ve víře postavit na vlastní nohy.
Elijáš odchází a Elíša i proročtí žáci se s tím nemohou vyrovnat. Elíša se jej drží jako klíště, horlivě vyznává svou věrnost, ale je z toho cítit spíš strach z toho, že teď bude vše jen na něm.

kázání 3.10.2006, Skutky 1

Skutky 1
Asi znáte ono klasické vyprávění o seslání Ducha svatého z následující kapitoly knihy Skutků. Když nastane, je to opravdu hukot, hotové boží dopuštění, dějí se věci mimořádné. Z učedníků spadne všechna zakřiknutost. Ta tam je přikrčená existence jenom mezi svými. Duch je uvede do pohybu, jdou neohroženě s kůží na trh, mluví veřejně a přímo srší aktivitou

kázání 2.7.2006 - Matouš 17,12 - 27

čtení: Římanům 14 text: Matouš 17,22 - 27 Zní to, bratři a sestry, trochu jako absurdní pall-mall televizních zpráv: masakr v Bagdádu a pes, co jezdí na tříkolce; výčet nevinných obětí a nějaká kuriozita ze světa zvířat - na jednu stranu smrtelná vážnost, na druhou téměř něco jako pohádka o zlaté rybce nebo oslíčku otřes se; na jednu stranu řeč o vrcholné oběti, na druhou finanční malichernost s pohádkovým řešením.

kázání, Lk 24,1-12 + Jan 20,19-23; 21,1-14, rodinná neděle

PRO DĚTI:
- DĚCKA, KDO UŽ CHODÍTE DO ŠKOLY? ZVEDNĚTE RUKU.
- A KDO CHODÍ DO ŠKOLKY? ZVEDNĚTE TAKY RUKU.
- TĚŠÍTE SE UŽ NA PRÁZDNINY?
- NA CO SE NEJVÍC TĚŠÍTE? POJEDETE TAKÉ NA NĚJAKÝ TÁBOR? MÁTE RÁDI TÁBORY?
- CO JE NA NICH NEJLEPŠÍ?
( hry, zpívání, táboráky, spousta zážitků, dobrodružství, kamarádi? )
- CHTĚLI BYSTE, ABY BYLY PRÁZDNINY POŘÁD, ABY NIKDY NESKONČILY?
- A CO MYSLÍTE, JE TO MOŽNÉ?
( Asi ne: i pro ty hry a kamarádství je třeba, abyste se něco naučili; třeba abyste si mohli s kamarády napsat?aj. )

kázání 28.5.2006, Exodus 12,25-27

Exodus 12,25 ? 27 + Dt 6,1-2 + 4-9 + 20-23
Bratři a sestry,
předat svoji víru, předat dětem to, co člověk považuje za důležité, není věc jednoduchá. Mnozí z vás to jistě jako rodiče zakusili, mnozí s tím doposud zápasí, nebo to už předem tuší. A pohled do našich kostelů a modliteben tu obtíž často názorně ilustruje.

kázání 21. 5. 2006, Lk 22.54-62

rodinné bohoslužby - povídání s dětmi
Ahoj děti,
dneska možná odhalíme tajemství, proč se v Jeruzalémě (to je město) jeden kostel jmenuje u kokrhajícího kohouta.
Ale nejdřív se vás na něco zeptám ? stalo se vám někdy, že jste plakaly? Jo? A proč ? bylo to protože vám někdo ublížil nebo protože jste něco provedly??A jestli jste provedli něco nepěkného, (zalhali někomu nebo někoho podvedli), co vás vede k tomu, abyste toho litovali ? strach z výprasku, strach, že vám to ten druhý oplatí nebo spíš, když vidíte, jak to třeba maminku nebo kamaráda mrzí?

kázání 7. 5., J 10.11-18

Milí v Kristu sourozenci,
to zas jednou Pán Ježíš užil obraz, který byl ve SZ častý. Obrazem pastýře a ovcí se vyjadřoval vztah Hospodina a jeho lidu, někdy také vztah davidovského krále a izraelského lidu. V úvodu bohoslužby zazněly první verše jednoho z nejznámnějších žalmů - Hospodin jest můj pastýř. Vyznání ovce, že Bůh Izraele opatruje a chrání své stádo, vodí jej na dobrou pastvu a k napajedlům. Proto se těší ovce z hole, neboť ta je pro stádo obranou proti šelmám. Nejčastěji proti vlčím zubům.

Stránky

Přihlásit se k odběru Kázání