Kázání

kázání 29.8.2010 - Richard Dračka

Kázání: Mt 10,26=31

Moji novoměstští bratři a sestry, i vy ostatní. Vězte, že se mi na dnešní neděli těžko připravovalo a těžko se mi vybíralo, o čem mám mluvit. Jak asi víte, jsem tady v NMnM jen jako vikář a můj vikariát se blíží ke konci. Budu tady v NMnM až do konce září, ale dnes je to mé předposlední vystoupení před Vás jako kazatele. A protože příští neděli mají být rodinné bohoslužby, dlouho jsem přemýšlel, jaký text z Bible bych měl na dnešní neděli vybrat. No vybral jsem tato Ježíšova slova, která jsme slyšeli. A týkají se strachu. Strachu, vyznání a následování.

kázání 8.8.2010 - M. Slámová

Gn 4.1-17 Nejprve se narodil Oštěp, tak se nejčastěji jméno Kain překládá. Pak se narodil Ábel a jeho jméno znamená něco jako mlha, vánek, opar. To jméno se dá spíš namalovat než o něm mluvit ? představte si třeba ranní opar nad horskou loukou. Kain je alespoň podle jména průbojný, silný, rychlý. Ábelovo jméno v porovnání
s Kainovým značí spíš někoho, kdo nemá ostré lokty, je slabý, v boji nemá šanci. Tolik předznamenání dnešního příběhu.

kázání 25.7.2010, Matouš 4,12 - 25

čtení: Izajáš 8,17-9,1
text: Matouš 4,12 ? 25
Sestry a bratři,
minulou neděli jsme sledovali příběh o Ježíšově pokušení, příběh, v němž o samotě zápasí o to, co vlastně znamená být božím synem, co je třeba, abychom naplnili boží vůli.
I tento čas vnitřního usebrání, koncentrace a osobního zrání, kdy pro sebe jeden probojovává svou roli, ovšem někdy končí a nastává čas veřejného vystoupení, angažovanosti, akce - kdy je na člověku, aby vstoupil do dění, aby do něho zasáhl.

kázání 20.6.2010 - Vojtěch Hrouda

Třetí neděle po Trojici, 20.6.2010, V. Hrouda
Kázání: Gn 8,1-14 (Noe)
Čtení: Gn 6, 13-22
Sestry a bratři,
v prvním čtení jsme slyšeli začátek mýtického příběhu o potopě. Noe, muž spravedlivý a bezúhonný, postavil archu (velikou dřevěnou loď) a naložil do ní svou rodinu i rozmanité druhy zvířat. Pak všechno zaplavila voda, země se na čtyřicet dní potopila. Protože se na zemi rozmnožila zlovůle člověka a protože každý výtvor jeho mysli i srdce byl v každé chvíli jen zlý (Gn 6,5).

kázání 13.6.2010 - rodinné bohoslužby: Samson

- DALI JSTE NĚKDY NĚKOMU NĚJAKÝ SLIB, DĚCKA?
- CO SE NĚKDY PŘI VELKÝCH SLIBECH DĚLÁ? JE TO NĚJAK POZNAT, ŽE NĚKDO SLOŽIL SLIB? /např. ve skautu; nebo když mniši nebo řeholnice složí slib; nebo Vinetú a Old Shaterhand; - nějaké znamení slibu
- JÁ MÁM NA SOBĚ TAKÉ JEDNO ZNAMENÍ SLIBU. POZNÁTE HO? Prstýnek
- A NEMUSÍ TO BÝT PŘÍMO SLIB ? NĚKDO TŘEBA NOSÍ KŘÍŽEK NEBO KALÍŠEK NA KRKU. CO TO ASI ZNAMENÁ?
- CO MYSLÍTE, PROČ TAKOVÁ ZNAMENÍ MÁME? PROČ JE NOSÍME?

kázání 13.5.2010 - Nanebevstoupení; Richard Dračka

čtení: Mk 16,14-20
Kázání Sk 1, 6-11

Sestry a bratři, přátelé?
Všechno, co má svůj začátek, má také svůj konec. To je pravda. A je to tak s každým příběhem. A když je to dobrý příběh, ať už knížka nebo film, je mi tak nějak smutno. Že to nemůže pokračovat pořád dál. Že nemůžu až do smrti jen sedět a číst nebo koukat, jak se to všechno zajímavě děje, pokračuje? . A my známe ten Ježíšův příběh, který začal zvěstováním anděla, pokračoval v Betlémě a vrcholil v Jeruzalémě na Velikonoce. Tam ježíš skončil, byl nespravedlivě odsouzen a popraven. Konec nadějí?

kázání 11.4.2010 - Vojtěch Hrouda

Jan 20,24-29
Čtení: J 11, 1-5 a 14-16
Milé sestry, milí bratři:
Je tu učedník Tomáš! (?jinak Dydimos, to znamená ´Dvojče´) Tomášovi nestačilo vidět Kristovy rány, aby uvěřil v Jeho vzkříšení. Musel si do nich sáhnout rukou. Stal se tak zosobněním víry, která si žádá důkazů, patronem skeptiků, Nevěřícím Tomášem!
Mám za to, že je takto vnímán neprávem. Změnit pohled na Tomáše mi pomohla knížka Tomáše Halíka (jmenuje se Dotkni se ran). Tu knížku doporučuji vaší pozornosti, vyšla nedávno, dá se ještě snadno koupit.

Velký pátek - kázání 2.4.2010

Čtení: Marek 15,24 ? 39
text: 1.Korintským 1,18 - 25
Sestry a bratři,
naše současnost je zprávami o tragediích a smrti přesycená. Ne snad, že by se jich dělo víc než dříve, ale svět se kvůli všudypřítomným médiím stal jednou velkou vesnicí. Všechno se k nám ihned donese. Ani to asi nejsme s to vnímat. Schopnost být plně při věci tím neroste, spíš otupuje.
Před smrtí, která hrozí člověka osobně zasáhnout, naše doba spíš uhýbá. Doma se už tolik neumírá. Umírající přenecháváme odborníkům. V nemocnici obestaví smrt plentou a počet pohřbů bez obřadu stoupá.

Stránky

Přihlásit se k odběru Kázání