dvacátá neděle po Trojici, 17.10.2010, V. Hrouda
rodinné bohoslužby
Kázání: 1 Sam 20, 1-42
Čtení: 1 J 4, 19-21

Vyprávění dětem:
Obraz I. David a Goliáš.
Děti, chodíte někdy do lesa? A chodíte někdy pouští? Já jsem jednou takhle šel pouští, byli tam takové dvě hory a mezi nimi údolí? jdu tím pískem a prachem a najednou o něco zakopnu. Vytáhnu to z písku a je to tenhle kus plechu (mám s sebou rekvizitu, představující zbytek Goliášovy přilby, s dírou od kamene z Davidova praku). Má takhle uprostřed díru. Něco mi to připomíná? A tak jsem se šel poradit do archeologického ústavu. Kroutili nad tím hlavami, zkoumali to ze všech stran. Není to podvozek staré tramvaje? Ale v poušti! Nebo nějaká plechová střecha, přístřešek pouštních lidí. Ale z plechu! A ta díra. Nakonec na to přišli. Tady vzadu je něco vyryto, takovými drobným písmeny: G a P ? Uhodnete to? ? Goliáš Pelištejský. Goliášova přilba! A teď je jasné, co je to za díru? Rád bych vám teď řekl, jak to s tím Davidem bylo dál?

Obraz II. Tři hlavní postavy (aktéři).
David ? strach. David je schovaný za kamenem (za chvíli vám vysvětlím proč). To je zvláštní, že? Vždyť před chvílí jsme mluvili o tom, jaký to byl hrdina, jak porazil toho Goliáše, tu obludu (soubojový zápasník). Takže byl statečný, nebál se, dokonce byl nejstatečnější z celého Saulova vojska. Ani král Saul se neodvážil proti Goliášovi jít. A teď se tu schovává. A má strach. Otázka pro děti: Může mít hrdina strach? ? Může, ono totiž být hrdinou neznamená nemít strach, ale spíš navzdory strachu jít bojovat.
Saul ? nepřátelství. Saul měl nejprve Davida rád (David získal Saulovu přízeň, dokonce se píše, že si Davida zamiloval). David mu hrál na citaru, když měl záchvaty (zlý duch). Postupně tahle obliba a přízeň upadala. David byl úspěšný, úspěšnější než král, a to každý nedokáže unést. Saul začal Davida nenávidět a pronásledovat. Dokonce se ho začal bát. Jednou po něm mrštil kopí. Otázka pro děti: Měl Saul opravdu důvod k nenávisti? Neměl, David byl jeho věrný služebník a žádnou zášť proti svému králi nechoval. Saula vedla žárlivost.
Jonathan ? prospěch pro Davida. A pak je tu třetí postava. Saulův syn Jonathan. Ten má Davida rád (zamiloval si ho jako sebe sama, přilnul k němu celou duší). Jsou to dva mládenci, nejspíš vrstevníci. Měl ho tak rád, že mu dokonce daroval celou svou zbroj (plášť, meč, luk a opasek).

Obraz III. Příběh se třemi šípy, Důvěra a Láska.
David. David nechápe, proč ho Saul pronásleduje. Chce mít jistotu, že ho Saul chce zabít. David a Jonathan se dohodnou, že Saula vyzkoušejí.
Saul. V Saulově domě bude hostina. David by tam měl být (hrát na citaru). Ale nepřijde tam. Až to král zjistí, tak se buď rozčílí (to znamená, že chce Davida zabít), nebo přijme omluvu (pak nechce Davida zabít).
Jonathan. David bude mezitím schovaný. Jonathan, až Saula vyzkouší, Davida vyrozumí tajným znamením. To bude toto: Jonathan vystřelí 3 šípy. Pak vyšle chlapce pro šípy. Když chlapci řekne: šípy jsou za tebou ? znamená to pokoj, nic se nestane. Když řekne: šípy jsou před tebou ? znamená to, že musíš uprchnout.
Král u hostiny vzplanul: ´David je hoden smrti´! Jonathan se Davida odvážně zastal. Saul po něm hodil kopí (jak měl ve zvyku). Jonathan pak dal Davidovi smluvené znamení.

(A) David musel mít k Jonathanovi velikou důvěru. Jen si to představte, ležíte za kamenem a kousek od vás je někdo, kdo vás chce zabít. Stačilo jediné Jonathanovo zaváhání a Saul by Davida dopadl.
(B) Jonathan musel mít Davida hodně rád. Vždyť riskoval život, málem na to i životem doplatil. Ale dodržel slib.
Závěr pro děti, jako dovětek: A nakonec jsem si všiml ještě jedné věci, tak vám o ní chci na závěr toho příběhu říct: David k Saulovi necítil nenávist.

Slovo pro dospělé:

Děti v nedělní škole poslouchají v tomto školním roce příběhy o Davidovi. Celý Davidův život - to byl život v ohrožení, v pronásledování a v riziku. Neustálé války s Pelištejci, pronásledování od Saula, později boje o vládu s vlastním synem Abšolómem. David vším prošel a navzdory všemu v životě obstál... díky své odvaze (vzpomeňme na nerovný zápas s Goliášem), díky věrným přátelům (dnešní příběh o Jonathanovi) a hlavně díky Božímu požehnání a Boží ochraně. Ten ryšavý pasáček s krásnýma očima se stal nejslavnějším králem Izraele. Z jeho rodu později vyšel Spasitel světa.
Všichni nakonec žijeme v riziku. Život sám je riziko, dá se to tak říct. Proto se taky před ním nemůžeme schovat, jako se před životem nemůžeme schovat. I kdybychom dali jako pštros hlavu do písku, i kdybychom se sebevíc zajistili, i kdybychom do ničeho nestrkali nos a nikdy nehasili, co nás nepálí, stejně mu neunikneme. Dokonce v Ráji bylo riziko, riziko pokušení. Život je prostě riskantní z podstaty, z principu. Život bez rizika by nebyl životem.
Důležité je, že přes toto riziko se dá žít. Žít riziku navzdory! Navzdory pádům, zraněním, ztrátám a hendikepům se dá žít. I navzdory zklamání, poníženosti, svázanosti a otroctví se dá žít. Nakonec i navzdory nevyhnutelné konečnosti života se dá žít. A dokonce dobře a plně žít. Život je právě tohle ´Navzdory´!
Čteme si v Bibli o Davidovi, o tom, jak v tomhle riziku žil a obstál. David totiž dokázal důvěřovat. Schoval se před Saulem za kámen, ale nepřežil díky tomu kameni, ale díky důvěře, díky stoprocentní důvěře, se kterou se dokázal svěřit Jonatanově čestnosti a věrohodnosti. Takže David žije v riziku v první řadě důvěrou. Vždyť kdyby Jonathan jen trochu zaváhal (a šlo mu také o život), tak Saulovi muži Davida najdou a Saul ho usmrtí. Jonathan ale nezaváhal, protože měl Davida ve svém srdci. Opravdově, miloval ho jako sebe sama! Takže David žije v riziku ochráněn láskou a přátelstvím. To zadruhé. A zatřetí, David se bojí jako každý jiný člověk, ale do rizika jde s odvahou.
V Bystřici jsme dnes slavili svátost křtu. Křest měl malý David Lorenc z Lísku. Znovu jsme si uvědomili, že právě křest je projevem důvěry k Bohu, který jedná v náš prospěch, který nás ochraňuje a kterému vírou svěřujeme svůj život. Křest je také svědectví o lásce Boha k člověku, ve které nasazuje svou pověst i svůj život, abychom my mohli žít. A do třetice, křest je vždy výzva a povzbuzení k odvaze, se kterou máme překonávat svůj strach a se kterou můžeme čelit všemu riziku života.