Daniel Ženatý
320,1
Rozpomeň se na slitování svá, Hospodine a na milosrdenství svá, kteráž jsou od věků.
Pro jméno své Hospodine odpusť nepravost mou, neboť jest veliká.
Ostříhej duše mé a vytrhni mne, ať nejsem zahanben, neboť v tebe doufám. (Ž 25)
Tobě, Otče náš, patří sláva a čest.
I tehdy ti patří, když s námi to nijak slavně nevypadá.
Když nás zmáhá všelijaká ubohost a máme se zač stydět.
Ty jsi vyvýšený i tehdy, když my jsme ponížení.
Ty jsi stálý, když my těkáme.
Ty jsi věrný, když mi selháváme.