Kázání

Rodinné bohoslužby 19.10.2014

  • Mk 7,1-23

Děcka, já bych dneska potřeboval poradit.

  • PORADÍTE MI?
  • JAK BY SE MĚL ČLOVĚK OBLÉCT DO KOSTELA? CO BY SI MĚL VZÍT NA SEBE?
  • A MĚL BY SE TAKY UČESAT, NEBO NEVADÍ, KDYŽ BUDE MÍT VRABČÍ HNÍZDO NA HLAVĚ?
  • A CO RUCE? NEVADÍ, KDYŽ JE BUDE MÍT ŠPINAVÉ? NEBO BY SI JE MĚL UMÝT?

Vida, vy v tom máte úplně jasno. Tak mi pomůžete, jo? Já si s sebou vzal nějaké oblečení, tak mi to pomůžete rozhodnout, co se hodí do kostela a co ne:

Kázání 14.9.2014; Matouš 7,21 - 23

  • Mt 7,21-23

Čtení:                   Matouš 21,28 – 32

Sestry a bratři,

                naše společnost má mnoho nedostatků. Mnozí také lamentují nad tím, jak upadá osobní morálka. A někteří křesťané vidí základní předpoklad zlepšení v misii, v evangelizaci. Kdyby víc lidí vyznávalo Ježíše jako svého Pána, všechno by se zlepšilo, byli bychom božímu království blíž.

Kázání 3.8.2014

  • 13 - 14

Matouš 7,13 - 14

čtení: Skutky 9,1 - 19a

Sestry a bratři,

                Přemýšleli jste někdy nad tím, proč vlastně věříme? Co nám víra vlastně přináší? Jaká je její deviza? Proč by vůbec měla být pro někoho lákavá a žádoucí?

kázání 13.7.2014 - Vojtěch Hrouda

  • Lk 16,19-31

Bohoslužby, 13. 7. 2014, V. Hrouda

Čtení: Mt 22, 34-40

Kázání: Lk 16, 19-31

Milé sestry, milí bratři.

Jako základ pro kázání jsem vybral Lukášovo podobenství o boháči a Lazarovi (Lk 16, 19-31):

Byl jeden bohatý člověk, nádherně a vybraně se strojil a den co den skvěle hodoval. U vrat jeho domu lehával nějaký chudák, jménem Lazar, plný vředů, a toužil nasytit se aspoň tím, co spadlo ze stolu toho boháče; dokonce přibíhali psi a olizovali jeho vředy.

Rodinné bohoslužby 15.6.2014

  • Matouš 25,31-46
  • DĚCKA, VÍTE, CO JE TO PODOBENSTVÍ?

Je to příběh, ve kterém se něco něčemu podobá; něco v něm znázorňuje něco jiného. Vyprávím třeba o hruškách a švestkách, ale ony se v něčem podobají nám lidem a já tím vyprávěním chci o nás lidech něco říct.

kázání - rodinné bohoslužby 18.5.2014

  • Jan 18,28-19,16

Jako shrnutí toho evangelijního vyprávění, které jsme sledovali s dětmi (Jan 18,28-19,16) , chci připomenout část Apoštolského vyznání – Kréda – kde o Ježíšovi vyznáváme, že trpěl pod Pontským Pilátem.

Bratři a sestry,

říká se, že se někdo k něčemu dostal jako slepý k houslím, nebo také jako Pilát do Kréda. Míní se tím, že se tam dostal jaksi mimochodem, ani nevěděl jak, bez vlastního přičinění a rozhodnutí. Ale ta zmínka o Pilátovi není ve Vyznání víry vůbec náhodou a mimoděk.

kázání 27.4.2014 - Vojtěch Hrouda

  • Mt 28, 5-6

Bohoslužby, 27. 4. 2014, V. Hrouda

Čtení: Ez 37,1-5

Kázání: Mt 28, 5-6

Milé sestry, milí bratři.

Základem kázání budou pátý a šestý verš z poslední, tedy osmadvacáté kapitoly evangelia podle Matouše.

Mt 28,5-6: Anděl řekl ženám: ´Vy se nebojte. Vím, že hledáte Ježíše, který byl ukřižován. Není zde; byl vzkříšen, jak řekl. Pojďte se podívat na místo, kde ležel.

Otázka

Kázání, velikonoční neděle 2014

  • Jan 20,1-18

Jan 20,1 - 18

Bratři a sestry,

                V životě každého jsou chvíle jasu a chvíle temnoty – časy naděje a štěstí, kdy víme o tom, že život má smysl, kdy jsme plni důvěry v moc pravdy, lásky a věrnosti, a pak časy zklamání a tísně, kdy se o slovo přihlásí lidská hloupost, krutost, ustrašenost a zrada, kdy temné stránky člověka vezmou životu všechno světlo. Kdy ubijí naději. Všechno, co vzbudilo důvěru, je najednou pryč. Přijde veliké rozčarování. Všechno se zhroutilo.

kázání 23.3.2014 - Vojtěch Hrouda

  • Gn 4,1-8

Bohoslužby, 23. 3. 2014, V. Hrouda

Čtení: Gn 1, 6-8

Kázání: Gn 4, 1-8

Milé sestry, milí bratři.

Blíží se Velikonoce, doba zjitření i usebrání. Právě v postní době se chci přenést na druhou stranu Bible. Na samý její počátek, do knihy Genesis. Vzpomněl jsem si na Kaina… v jehož dveřích se uvelebil hřích.  

Přečtu prvních osm veršů ze čtvrté kapitoly knihy Genesis:

Kázání 9.2.2014; Lukáš 8,22 - 25

  • Lukáš 8,22-25

Text: Lukáš 8,22 – 25

čtení: Žalm 107, 23 – 32

 Sestry a bratři,

v životě přicházejí dny, kdy se člověk najednou ocitne uprostřed rozpoutané vřavy ničivých sil, kdy je najednou vystaven náporu, který s ním smýká sem a tam a hrozí, že člověka úplně pohltí, že se v něm člověk utopí. Pevná půda pod nohama je ta tam, dosavadní pocit bezpečí a jistoty se rozplyne, události se vymknou z řádu, který jim dával smysl. Stane se něco mimořádného, co nás uvrhne do hlubokého vnitřního zmatku, v čem si připadáme nazí, bezbranní, vydaní všanc.

Stránky

Přihlásit se k odběru Kázání