V prvních sborech vládlo často napětí mezi členy sboru. Především v otázkách praxe. Co a jak je možno dělat. Je nějaké jídlo pro křesťana lepší a nějaké horší? Je jedno, zdali se cpe vepřovým, nebo jí víc zeleninu a ovesné vločky? Měli konkrétní problém. Mohli koupit levně na jatkách dobré maso. Bylo to maso, které pohané obětovali svým bohům a pak zbylo. Vyhodit škoda, nic mu nebylo. Tak se prodávalo na jatkách levně. Můžu si je jako křesťan, který odmítá pohanské bohy, koupit a jíst? Dělili se ve sborech. Někteří se smáli a říkali, proč ne? Maso jako maso, ono za nic nemůže a já ušetřím.