Zveme především ženy na setkání kruhu ve středu 12.1.2011 v 19,30 do presbyterny v NM. Začneme ručně šít panenky z plsti. Vezměte si sebou ostré nůžky, větší jehlu a barevné bavlnky. Těšíme se na Vás.
Lukáš 19,1 - 10
Bratři a sestry,
boháči jsou asi vždycky trochu podezřelí. Alespoň pro nás v Čechách - a pro Lukáše, který psal tohle evangelium, taky. Bohatství a spravedlnost - to mu nešlo dohromady. V církvi se to také tak vžilo. Chudoba je ctnost. Navíc, když je ten pracháč výběrčí daní, státní úředník, a to státu, který stále vnímáme jako cizí - židé ho tehdy ani jinak vnímat nemohli, neboť jim vládli Římané - pak si nejspíš dovedete představit, co si asi tak mohli o Zacheovi v Jerichu myslet.
čtení:List Filipským 2,5 ? 16
text: Lukáš 2,1 - 20
Sestry a bratři,
vánoce jsou krásné svátky. Tolik nádhery se opravdu málokdy vidí a slyší. I lidé jsou k sobě většinou milí - tolik pěkného si navzájem přejí a darují. Rodiny se sejdou, přátelé se navštěvují. Města jsou svátečně nazdobená. I ty dnešní bohoslužby jsou mimořádné, slavnostní. Je to krása.
Ale nenapadlo vás někdy, že je to celé jenom taková neskutečná pohádka a iluze? Nepřipadali vám ty svátky někdy jako neskutečný sen? Nejsou vánoce, jak zpívá Honza Burian, jenom svátky zapomnění?
čtení: Lukáš 12,35 - 40
text: Zjevení 3,20( 14 - 20 )
Sestry a bratři,
přemýšleli jste někdy o dveřích? Co vlastně představují? K čemu jsou? Co pro nás znamenají? Jak o nich mluvíme? Jaké představy s nimi máme spojené? Například: Dveře zamčené na sedm západů, zabedněné dveře, dveře dokořán, vstoupit do dveří, vyhodit ze dveří, stát mezi dveřmi, zabouchnout dveře před nosem, zůstat stát přede dveřmi, nepustit do dveří.
Efezským 1,9-10
Milí bratři a sestry, zvěst našeho dnešního oddílu Písma svatého, nad kterou se chceme dnes zamyslit, nám říká cosi velmi důležitého pro každý křesťanský sbor, pro každého křesťana. Je to zvěst o tom, proč si na tomto světě náš Pán Ježíš Kristus zachovává toto zvláštní společenství, svou církev. Je to zároveň potěšující zvěst o tom, proč přes všechna naše selhávání a provinění bude křesťanská církev existovat i v budoucím věku, až do skonání světa.
Všechny Vás srdečně zveme na štědrý den 24.12.2010 do evangelického kostela v Novém Městě na Moravě, kde od 15.30 hodin bude k vidění divadelní představení s názvem "Rytířstvo nebeské".
čtení: Matouš 7,1 - 6
text: Žalm 24
Sestry a bratři,
život není náš výmysl, nevymýšlíme ho ani nevytváříme. Naopak život sám nám něco k žití předestírá, sám tvoří netušené situace, děje se svým vlastním rytmem, svým vlastním řádem. Jistě se v něm rozhodujeme, plánujeme, jednáme, volíme, jsme aktivní. Ale právě při té naší činnosti všechno záleží na tom, jak souzní, jak je v souladu s tím rytmem a řádem, který není na naší vůli, jak mu odpovídá, zda z něj vychází, nebo je mu naprosto odcizená.
- VYPRÁVĚLI JSTE SI TAKÉ O DAVIDOVĚ SYNOVI? O KTERÉM?
- A CO TEN UDĚLAL?
Vlastně podobně jako David zatoužil po něčem, co měl druhý ? po otcově moci. A také žádné meze pro tu touhu neviděl. Postavil se proti tatínkovi, nechal se provolat za krále a s vojskem pak tatínka pronásledoval.
Kázání
Základem kázání je text z Žalmu 103, 1.-5. verš:
Dobrořeč, má duše, Hospodinu, celé nitro mé jeho svatému jménu!
Dobrořeč, má duše, Hospodinu, a nezapomínej na žádné jeho dobrodiní!
On ti odpouští všechny nepravosti, ze všech nemocí tě uzdravuje,
vykupuje ze zkázy tvůj život, věnčí tě svým milosrdenstvím a slitováním,
po celý věk tě sytí dobrem, tvé mládí se obnovuje jako mládí orla.
