Po třech letech svobody nastal v naší zemi opět zvrat, který přinesl členům církve nové zkoušky víry. Ideologie vládnoucí komunistické strany byla v naprostém rozporu s křesťanstvím. Členové církví byli považováni za tmáře a zpátečníky. Byly vydány zákony, které omezovaly svobodu církve. Nad církví byl zřízen státní dozor vykonávaný církevními tajemníky, vyučování náboženství ve školách bylo omezováno a členové církve tlačeni, aby církev opouštěli. Někteří členové sboru, dokonce i presbyteři, církev opravdu opustili. Rok od roku ubývalo dětí přihlášených k vyučování náboženství, účast na bohoslužbách poněkud poklesla.

Dík statečnosti faráře a později seniora Václava Kejře a řady věrných bratří a sester sbor i v době těchto zkoušek obstál.