Daniel Ženatý

264,1

Navrať se k nám, Bože, naše spáso, učiň konec svému rozlícení. Ukaž nám, Hospodine, své milosrdenství, ukaž nám svou spásu. Ž 85,5.8

85

Milosrdný Bože, přicházíme k tobě. Někteří obtížení vinami a nesplněnými úkoly, někteří zlehka a s radostí nad krásným jitrem a novým dnem.

Vidíš nás, jak jsme někteří zbaveni odvahy ještě něco dělat, když už se to tolikrát nepovedlo Vidíš naše touhy a naše přání, vidíš naše cíle spojené s malými nebo velkými nadějemi.

Bože, pokoušíme se soustředit na tvůj Advent, ale připadá nám to těžké, skutečně počítat se tvým příchodem.

A tak zde stojíme, jedni vedle druhých, něco o sobě navzájem víme, ale ne všechno. Ty o nás vše víš, ty nás znáš.

Svatý Bože, pomoz nám, ať ti nestojíme v cestě. Vezmi nás sebou do tvého příchodu. Smiluj se nad námi, pro zásluhy tvého syna. Amen

Iz 40,1-8

Křest Radek Jinek ze Zubří

260 Bystřice, 176 Nové Město

Matouš 11,2-6

Jan Křtitel. Žádná skladná a ladná postava. Pořád si otevíral pusu, kritizoval. Neměl nic co by jej zkorumpovalo. Neměl majetek o který by se bál. Neměl rodinu, kvůli které by dělal ústupky. Bojoval za Boží věc, padni komu padni. Právě teď se král Herodes zapletl se ženami, bral si manželku bratra Filipa. A Jan si dovoluje mu říct, to není dovoleno.

Jan bojuje. Bojuje proti zlu, proti pýše, proti zpupnosti, proti zneužívání moci, proti ponižování. Mluví o Bohu který vede k pravdě, spravedlnosti, pokoře. O Bohu který sám je mocný a člověka si cení a váží a neponižuje jej. O Bohu a jeho království, které se blíží a nic jej nezdrží. Janovi je lhostejné, co si o něm lidé myslí.

Nasadil vše pro Boží věc. A teď je ve vězení. Tuší, že živý ven asi nevyjde. Netuší ovšem jak tragický bude konec jeho života. To, proti čemu bojoval, si ve chvíli jeho smrti dopřeje hody. Pýcha, pohrdání druhými lidmi, zneužití moci, to vše přijde ke slovu. Rozmazlená královská dcera a její zkažená matka si na hradním mejdanu poručí absurdní dárek, hlavu vězně, hlavu Jana Křtitele. Mají ji mít.

První co nás zneklidní. Kde bylo ve chvíli popravy Jana Křtitele to království Boží? Tolik o něm ten Jan mluvil! Asi bylo hodně daleko. Kde byli andělé? Nechce se to připustit, ale zdá se, že pravda a spravedlnost opět nevyhrály nad lží a pýchou.

A tak je Jan ve vězení, neví co ho čeká. Tuší to a trne. A věří, že ten Nazaretský je ten pravý. Že to je on. Že to je ten Mesiáš. Že to je on kdo přinese pořádek, právo, spravedlnost. Že se cosi pohnulo v Božím orloji a hodinky věků poskočily kupředu. Že to bude a určitě bude jinak. Jan potáhl přece Boží věci notný kus kupředu. Připravil cestu, odklízel překážky, předsudky, a teď to ten Nazaretský musí naplnit. Věří, že je to ten pravý. A i když celou tu akci Jan nepřežije, Boží věc zůstane a půjde dál, ten Nazaretský se o to postará.

Ale. Je to skutečně Mesiáš? Je to on? Proč se nic neděje, když on Jan sedí ve vězení a čeká ho smrt? Jan se ptá, Jan pochybuje.

Možná jej svírá bezmoc, v niž tuší že, už ven nevyjde, už kázat nebude, už křtít nebude, už se to uzavřelo? Už k tomu co konal nic nepřidá, neovlivní. Už to převezme plně ten Nazaretský. Převezme?

Kdo jsi Ježíši? Mám pochybnosti. Nitro se mi svírá. Jsi ten, který přijíti má, nebo se to odkládá? Je to tak, že jsem neodhadl dobu, že jsem vyšel příliš brzy, že to ještě není zralé a přijde jiný Boží a ten to dovrší? Nebo ne? Jsi to ty? Trefil jsem se v čase? Bylo to k něčemu co jsem dělal? Připravil jsem ti cestu? Kdo jsi? Děláš něco?

Ježíš. Nemá na čele napsáno, já jsem Mesiáš. Jen pár lidí tomu věří. Přijímá Janovy učedníky a posílá je zpět k Janovi s tímto vzkazem. Jděte, zvěstujte Janovi co vidíte a slyšíte! Slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví vstávají, chudým se zvěstuje evangelium. A přidá, blaze tomu, kdo se nade mnou neuráží.

Jan dostane Ježíšovu odpověď. Stačí mu? Nevíme. Nedočteme se nikde, jak byl Jan spokojen s Ježíšovou odpovědí. Ale snad ano. Snad byl spokojen.

Ježíš tuší, že to není snadné přijmout tuto odpověď. Nebylo to snadné pro Jana, není to snadné pro nás. A dodá, blaze tomu, kdo se nade mnou neuráží. Připouští, že je možné se nad ním urazit. Že je těžké přijmout tuto neobvyklou Boží záchranu. Je těžké přijmout, že se spasení světa děje odspodu. Obyčejní lidé jsou zbaveni pout. Poníženým je vracena důstojnost.

Ježíš ví, že mnoho lidí ztroskotá na tom, že takhle se přece království Boží uskutečňovat nemůže a toto není žádný Boží muž a vůbec. Ví že to dá námahu to pochopit a přijmout. Že to není samozřejmé a proto řekne, blaze tomu kdo se nade mnou neuráží. Blaze tomu, kdo prozře, jak je to s Bohem a světem a člověkem a životem.

A jako důkaz toho, že je tím pravým, že je tím který má přijít, vzkáže Janovi, co se děje. Ti kdo pro své postižení jsou postaveni do méně dobrého života, ti jsou uzdravováni. Přichází život, Boží, celý, a doplňuje to co chybí.

Slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, chudým se zvěstuje evangelium.

Takhle, v klidu kostela slyšet, že se záchrana děje odspodu, to je možné a milé. Ale. Ale tento klid kostela pomine. Vyjdeme ven, přijde všední den a. Někdo nás zklame, sedne si na nás nebo na naše milé zlá nemoc, cíl který byl před časem nadosah je stále stejně daleko, ne li dál.

Jako Jan se ptáme, jako Jan jsme nemocní, jako Jan máme strach, jako Jan opouštíme co jsme rozdělali a nevíme, zda se k tomu vrátíme.

Jako Jan jsme na pochybách, zda se ten svět řítí Bohu vstříc, nebo záhubě vstříc.

Ptáme se, klidně ale s náznakem úzkosti, zda to, co jsme od nedělní školy slyšeli platí, opravdu je to tak, nebo jak je to je? Kdo jsi, Kriste, kdo jsi Spasiteli, děje se něco? Ubývá ve světě násilí, ubývá nemocí, ubývá teroru, ubývá ponížených?

A obdobně Jan ani my neuslyšíme jasné důkazy a přesvědčivá fakta, o tom, že Bůh přichází a vše se zlepšuje.

Uslyšíme to, co můžeme vidět a co můžeme slyšet.

Tak třeba: Někteří si dnes vzájemně odpustili. Jiný přestal ponižovat druhého. Další si uvědomil svou cenu před Bohem i před lidmi. Lékaři uzdravili několik pacientů, sestřičky byly trpělivé a otřely pot z čela a držely za ruku, manželé se smířili, děti se vrátily, učitelky se usmály, sousedé se pozvali na sklenku vína.

Evangelium se káže, tady, 300 m vedle u katolíků, u baptistů, čechoslováků, v Africe, káže se. Nezamlčuje se, že v Kristu je vzkříšení i život, že smrt není poslední stanice, že to nejlepší víno nás teprve čeká. Je to možné slyšet. Není to utajeno. Je možné přijmout evangelium a začít něco dělat.

Je to málo? Je to mnoho? Bůh víc ?důkazů? nenabízí. Blaze tomu, komu to stačí. Kdo chce vidět, že se něco děje, může to vidět. Kdo chce slyšet, slyší. S pomocí Ducha svatého se dá vidět a slyšet mnoho. Mezi lidmi, ve všední den. Tam je Kristus a jeho království.

422

Přímluvná:

Pane, děkujeme, že nejsi unaven z toho, jak nám stále znovu dáváš naději.

Jako Jan někdy pochybujeme a ptáme se. Naše ptaní a pochybování zřejmě nikdy úplně neustanou. Proto Tě prosíme, pomáhej nám. Ať vidíme tvé království tam, kde nemocní zápasí se svou nemocí, kde lidé s postižením nacházejí důstojnost a pomoc. Máme kolem sebe nemocnice, polikliniky, rehabilitace, domácnosti kde děti pečují o své rodiče a rodiče o své děti. Tolik míst, kde se zápasí s nemocí a utrpením.

Všude tam číhá lhostejnost. Chtěla by se dostat k moci. Prosíme, posiluj nás, abych jí nepodlehli.

Posiluj ty, kdo bojují proti nemoci, postižení, hladu, utrpení, posiluj ty kdo povstávají a zastávají se utištěných. Dávej svého Ducha soudcům, lékařům, sestřičkám, učitelům, kazatelům evangelia, všem kdo mohou nastavit výhybky pro dobro, kdo mohou upravit cestu pro tebe, který přicházíš. Společně a nahlas voláme -

Otče náš, který jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé, přijď království tvé, buď vůle tvá, jako v nebi, tak i na zemi,

chléb náš vezdejší dej nám dnes, a odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům

a neuvoď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého, neboť tvé jest království i moc i sláva na věky

Poslání:

Radujte se v Pánu vždycky, opět pravím, radujte se. Vaše mírnost ať je známa všem lidem. Pán je blízko.

Požehnání:

Požehnejž tobě Hospodin a ostříhejž tebe

osvět Hospodin tvář svou nad tebou a buď milostiv tobě

Obratiž Hospodin tvář svou k tobě a dejž tobě svůj pokoj.

651