kázání Mt 14.22?33
Milá zarmoucená rodino, sestry a bratři, přátelé,
Ježíš přiměje učedníky, aby vstoupili na loď a jeli před ním na druhý břeh. Když je propustil, vystupuje na horu, aby se modlil. Když nastal večer, byl tam sám. Zas vyhledává pusté místo pro rozhovor s Bohem. Zas se nám ve svém volání k Bohu zdá tak silný a přimknutý. Ježíš byl s Bohem.
My potřebujeme kolem sebe, u sebe, při sobě někoho blízkého. Někoho, kdo má spolu s námi radost i strach, kdo je taky učedník. Tím pro vás nejbližší Laďa určitě byl. Někdo, s kým jste se vydali na cestu a nemuselo to být zrovna lodí (i když o ní evangelijní příběh mluví). A společná cesta s mužem, jak jsi o ní, Lenko, mluvila, byla naplněním slova z knihy Rut: Kamkoliv půjdeš, půjdu, kdekoliv zůstaneš, zůstanu. Tvůj lid bude mým lidem a tvůj Bůh mým Bohem. S tím jste vstupovali do loďky manželství. I kdybyste dovedli rozpoznat zlé počasí, jak to kdysi rybáři uměli, ta cesta vstříc nečasu by se konala.
Ježíš přiměl učedníky, aby vyjeli na moře. Když byla loď daleko od země, zmáhaly ji vlny, protože vítr vál proti ní. Že je vám to povědomé? Všichni jsme na cestě lodí z jednoho břehu na druhý. V životě je neustále s čím zápasit. Tyhle vlny se převalují jedna po druhé - jednou jsou větší, to když se bojíme o někoho blízkého, jindy menší, třeba když přijdou finanční problémy nebo když musíme učinit okamžité rozhodnutí. Takové vlny zároveň dovedou semknout. Dokud můžeme sami svým veslováním něco udělat, napřít své síly a udržet směr, připadáme si přeci jen odolní. Jenže přicházejí i takové vlny, v nichž jsme zcela bezmocní a nemůžeme nic.
Učedníci veslovali spolu. I my jsme tu spolu, ale bez Ladi, který rád podnikal cesty a uměl krásně fotografovat a?vy jste ho znali mnohem líp... Učedníci poslechli Ježíše, vydali se na cestu a teď tu situaci bouře nesou dohromady, tak nějak bezmocně, protože jinak to neumějí, jinak to nesvedou.
V době čtvrté noční hlídky k nim přichází Ježíš, kráčeje po moři. Jenže takhle ho učedníci neznají. Proto se vyděsili (že je to přízrak). Ježíš dělá něco neobvyklého, jde po vodě. Je to proti mysli učedníkům i nám. Jít přes rozbouřené vody a promlouvat tak, že se nad vlnami nese jasné: Vzchopte se, já jsem to, nebojte se!, to může pouze Bůh. Promlouvá na učedníky, kteří poznávají známý hlas. Je to stejný hlas, který je učí, který s nimi zpívá, který s nimi vede rozhovory a vůbec je jim blízko. Ale tentokrát zní mocněji. Přehluší dokonce i vlny tenhle pevný hlas.
Ježíš volá a přichází s mocí, která není nám lidem vlastní, ba dokonce je nepochopitelná, cizí. Už teď mají jeho slova v sobě zvláštní jistotu. Jistotu Boží blízkosti. Boží syn se vydal po rozbouřeném moři, které proměnilo životy učedníkům a mluví k nim. Jeho slova nejsou lacinou záplatou, neříká nám ?dál to nějak půjde?, můžeme slyšet víc: ?já jsem to!?
A kdo jsi, Pane? Nejsi přízrak, to už víme. Kdo jsi? Tvůj hlas zní tak povědomě a bát se Tě nemusíme. Kdo jsi, že můžeš promlouvat, abychom nebyli zoufalí? Já jsem to, který se kvůli vám stal člověkem. Stejně křehkým jako vy sami. Já jsem to, kdo byl s vámi, i když jste zrovna nebyli vy se mnou. Jsem ten, který s vámi je.
Učedník Petr vezme vážně povzbuzení ?vzchopte se a nebojte se?. Nebojácně vystupuje z lodi a kráčí po vodách k Ježíšovi. Až do chvíle, kdy vítr začne sílit a vlny se nebezpečně zdvíhají. Petra přepadá strach, protože se dívá kolem sebe a pozapomene na cíl své cesty. Když začne tonout, křičí: Pane, zachraň mne! A Ježíš vztáhl ruku, uchopil ho a řekl mu: Ty malověrný, proč jsi pochyboval?
Nejsme lepší než Petr. I naše víra je takhle prostě skutečná. Naše víra není tak velká, aby zvládla všechny vlny. Ale z toho příběhu je patrné, co je její konstantou. Já jsem to, můžete se mě držet jako zábradlí, říká Ježíš. Můžete se na mě spolehnout jako na cepín na ledovém poli, jako na skobu zatlučenou pevně ve skalní stěně.
Když si Petr prožil své a vstoupili na loď, vítr se utišil. Ti, kdo byli na lodi, klaněli se mu a říkali: ?Jistě jsi Boží Syn?.

modlitba: Bože, Ty který vytahuješ z vln života i vlny smrti, podej nám dnes svou ruku. Amen