Kázání 27.2: 2011:
Základem kázání je text z Mt 20, 1-16 verš.
?My jsme vše opustili a šli jsme za tebou a co z toho budeme mít? Bude nám to k něčemu??
Možná právě na tuto otázku reaguje Ježíš tím podobenstvím, co jsme slyšeli.
Je to Petrova otázka z předchozího biblického oddílu. ?Já se tu snažím. Už dost dlouho ti věrně sloužím, vydal jsem se za tebou hned, jak jsi mě oslovil, nechal jsem ryby rybami a šel jsem s tebou. Přišlo mi to dobré a fajn. Teď už s tebou jdu pěknou dobu, strávili jsme spolu pěknou řádku dnů, leccos jsme spolu zažili ? spoustu podivných věcí, leccos jsem už od tebe taky slyšel ? taky dost podivných věcí. Teď mi to přeci jen trochu šrotuje v hlavě, proč jsem se vlastně vydával na to širé moře, jak to všechno vlastně na začátku bylo? Ty jsi přišel, řekl jsi pojď a já šel. No ale tehdy nás byla jen taková hrstka, a teď je tu mnohem víc lidí a tak přemýšlím, budu já mít něco z toho, že jsem šel hned, že jsem tu byl mezi prvními a celou dobu ti věrně sloužil??
?No Petře je to tak, že mnozí první budou poslední a poslední budou první.?
?Ale, co tím chceš říct? To jako že ti, kteří se k tobě přidali později, na tom budou lépe než já nebo jak to myslíš??
?Tak podívej s tím královstvím nebeským se to má asi takhle.? A Ježíš začíná vyprávět podobenství, jako vždy dosti provokativní.
?Co to má znamenat, já tu makám celý den a dostanu stejnou mzdu jako tamten, který tu pracoval sotva hodinu? To má být nějaký vtip? Pane hospodáři, nepopletl jste to nějak? Víte o tom, že já tu celý den snáším tu tíhu a vedro a co tihle? Co to je za spravedlnost??
?Já se nespletl, copak jsme se nedohodli na denáru za den? A vy jste s tím souhlasili, tak co byste chtěli? Vadí ti snad, že jsem k těm posledním dobrý a laskavý? Jsi snad naštvaný, že já jsem dobrý? Jsi naštvaný, že jsem jaký jsem? Tos ale možná mohl vědět, když už tu jsi tak dlouho, mohls trochu poznat, jaký já vlastně jsem? Jsem takový, jaký jsem a budu takový vždycky. Já jsem rád, že přišli i tihle opozdilci. Třeba se opozdili, protože ta cesta ke mně pro ně byla trochu komplikovanější. Možná se někde cestou zdrželi, něco je zdrželo, než se rozhodli přijít na tržiště a shánět smysluplnou práci. Možná byli líní, a pohodlní, někde zaháleli, nebo někde dělali nekalosti, co já vím, ale přece nakonec přišli a já z toho mám radost, tak jako mám radost z toho, že jsi tu i ty, ale trochu mě mrzí, že to nechápeš.?
?Já chápu, že jsi rád, ale nechápu tvůj smysl pro spravedlnost, vždyť je to nespravedlivé, já se tu snažím, celý den dřu a snažím se pracovat, jak nejlépe to jde a pak mě za to ani nikdo nepochválí, a občas dostanu takové ťafky, které mě uzemňují a ničí, ale i přes mnohé trable a smutky jsem s tebou, jsem ti věrný a teď jsem na tom stejně jako tamten??
?Zkus se na to podívat jinak. Nikdy není pozdě, i na sklonku dne, na poslední chvíli, má smysl ještě začít něco dělat. Já hledám až do konce, do poslední hodiny, až do stmívání? Proč se tím pořád tak trápíš, nebylo by ti líp, kdybys to přijal a radoval se spolu s ostatními, že jste všichni tady, na té mé vinici??
?Jo asi máš pravdu, ale není to tak jednoduché. Asi by bylo osvobozující radovat se s radujícími a plakat s plačícími. Zkusím to, ale věř mi, že to pro mě není nic snadného. Pořád stejně moc nechápu, proč jsme nemohli dostat aspoň o trochu víc.?
?Já jsem vám přece dal, co jsem vám zaslíbil. Smluvili jsme denár, a ten jste dostali. Já své slovo plním! To že máte představu, že byste měli dostat víc, nebo spíš: že by horší dělníci měli dostat méně než vy, je váš problém. A já ti radím, kdybys to nechal být a měl z toho radost, bude ti líp.?
Nikdy tedy není pozdě. I na sklonku dne, na poslední chvíli, má smysl ještě začít něco dělat. A to platí dvojnásob o věci království Božího. Bůh hledá až do konce, do poslední hodiny, až do stmívání? Je dobrý k člověku, tak dobrý, že dává šanci každému opozdilci a raduje se z něho.
My někdy třeba máme představu, že hříšníci ? větší hříšníci než my, mají skončit v pekle, nebo alespoň na horších místech nebeské hostiny než my, ale to není na nás, ono to možná bude úplně jinak. To, že se tím pohoršujeme je náš problém, ne Boží.
Hospodářova a Boží spravedlnost je asi nejspíš trochu jiná než ta naše. Boží spravedlnost není zadostiučiněním pro zbožné, ale dar pro všechny: Rozhodl jsem se (chci) tomu poslednímu dát stejně jako tobě, nemohu si se svým majetkem udělat, co chci, ptá se ten hospodář ústy Ježíše také nás.
V každé firmě tohoto světa by asi těžko hospodáře pochválili, kdyby vyplácel za hodinu celodenní platy (ač i to je ve světě možné). Boží ?firma? ? království nebeské - si ale takové hospodaření může dovolit, ba je na tom založená ? je dost pro všechny, kdo se najmout nechají. Bůh je spravedlivý ? co zaslíbil, to splní. V síle jeho slov smíme žít a doufat, protože víme, co Bůh zaslibuje, jak dobré je být v jeho službách a že on nám nezůstane nic dlužen. Jaký dobrý zaměstnavatel to je. Stále vychází, aby povolal další a další pracovníky na svou vinici. A to je také náš úkol.
A možná se také máme učit vážit si práce. Jsou tu tací, kteří dnes práci nenašli. A bloudí po úřadech práce a bloumají po tržištích ? těch světských i náboženských. Ale důležité je, že i pro ty je stále u Boha naděje. Třebas je v poslední hodinu k sobě zavolá a oni se dají do jeho služeb. A výsadou nás, kteří jsme možná v pozici těch prvních dělníků je, že se budeme dívat, jak na tom dobře budou v den výplaty i ti ostatní, protože náš Bůh je milostivý a dobrý. A my se z toho smíme radovat.
Pane, dej, abychom jako tvůj Syn dokázali vycházet na tržiště a náměstí tohoto světa, k lidem nezaměstnaným, k těm, kdo nevědí komu patřit. Dej, ať je přivádíme k tobě a ať se z jejich mzdy ? která je stejná jako naše - dokážeme radovat. Amen