Jan 20, 11 ? 18

Bratři a sestry,
na tenhle oddíl o Marii Magdalské jsem kázal o velikonocích už několikrát. Když to bylo už potřetí, počtvrté, říkal jsem si no to je hrůza. Co nového můžu ještě říct. To se budu jenom opakovat, jako kolovrátek.
A pak jsem si četl jednu modlitbu od Sváti Karáska a uvědomil jsem si něco, co jsem dřív nevnímal. Vždycky jsem přemýšlel jen o tom, co děje uvnitř toho příběhu. Ale teď mi došlo, jak je nevšední a zvláštní, že tu ten příběh vůbec je, že je to právě takovýhle příběh. On by také mohl být úplně jiný a kdyby to bylo dneska podle nás určitě by jiný byl.
Jen si představte, kdyby někdo dneska přišel třeba s tím, že ví, jak sestrojit perpetum mobile. Mluvil by o tom, vzbuzoval zájem, tvrdil by, že je možné nahradit tím všechny ostatní zdroje energie - spalovací motory, tepelné a atomové elektrárny a já nevím co ještě. Zkrátka ekologická krize může být zažehnána. Dotčení vědci a možná i ekologové by se s ním přeli, že je to iluze a nesmysl. Průmyslová loby by bránila svoje zájmy. A nakonec by ho ve veřejném procesu odsoudili jako šarlatána. Akademie věd by pro to vypracovala jednoznačně záporné stanovisko, že to je bohapustý blábol. A státní správa by ho odsoudila jako šiřitele poplašné zprávy. Skončil by za katrem.
Jenomže jemu by se přesto i tom vězení podařilo to perpetum mobile sestrojit a dostal by se ven. Co by následovalo? Veřejná tisková konference, televizní vystoupení, články v nejznámějších denících, soudní proces s Akademií. Jen aby těm omezencům ukázal, že měl pravdu. Jen ať to všichni ti pochybovači vidí, kdo byl v právu! Teď mu musí dát veřejnost za pravdu!
Ale vzkříšený Ježíš nevletěl do jeruzalémského chrámu, aby církevním hodnostářům ukázal co proto, neudělal veřejný breefing na chrámovém nádvoří, aby zmanipulovanému davu předvedl, že žije, že i nad tou smrtí zvítězil a aby je tak srazil na kolena.
Místo toho mluvil s Máří Magdalenou u prázdného hrobu. A to tak, že ho klidně mohla mít za zahradníka. Ani ji nepřesvědčuje. Tiší její pláč a jakoby čekal, až jí to samotné dojde. Nikoho netlačí očividnými důkazy, před kterými by nemohl než kapitulovat. Nikoho nesráží na kolena. A jako svého posla si vybírá ženu, která tehdy neměla žádné slovo. Však i apoštol Pavel ve svém výčtu svědků vzkříšení ženy vůbec nezmíní, ačkoli o nich všechna evangelia mluví.
Vzkříšením Bůh nechce převálcovat pochybnosti, nechce člověka donutit k víře, nechce mu sebrat svobodu. Nevyužije je, aby pravdu prosadil. Protože ono nejde o prosazení pravdy, ale o život lásky a důvěry. A ty bez svobody zkrátka být nemohou.
Buď je člověk přijme v jejich bezbrannosti, bez nátlaku, buď ho osloví prostě sami sebou, nebo se s nimi mine. Ta zpráva o vzkříšení půjde vždycky jen od úst k ústům, nezajištěna ničím jiným, než tím, že z ní člověk žije. Nic jiného si Ježíš nepřeje a nic jiného ani nám neposkytne. Ale můžeme si být jisti, že v té nezajištěné lásce a svobodě bude s námi. Amen.