Únor 2003

1 Sam 20 Loučení, pak smutek. Co s tím? (23.2.2003)

Na útěku před Saulem si jde David postěžovat Jonatanovi. Ptá se - co jsem provedl? Jaký je můj zločin? Co se děje? Co se to děje na královském dvoře mezi mnou a Saulem? Otázky, mlčení, hledání odpovědí. Dva dospělí muži. Jsou spolu rádi a spolu hovoří. Sdělují jeden druhému své otázky, své úzkosti, ptají se proč. Jonatan si myslí, že Saul už se na Davida nehněvá. David si to nemyslí.

2 Kor 4,7-10 Bůh nemá lepší nádoby (9.2.2003)

2 Korintským 4,7-10

Co je ten poklad? Co jsou ty hliněné nádoby? Jak to patří dohromady?
Poklad v hliněných nádobách. Vždyť se to může rozbít, poklad se vysype, před zloději není pořádně chráněn. Který pošetilec by schoval to, co je mu nejdražší, do podivné křehké nádoby? Vždyť to nic nevydrží Pořádný trezor je potřeba na takový poklad pořídit, aby se k němu nikdo nedostal.

Mi 7,18-20 Do mořských hlubin... (5.1.2003)

Micheáš 7,18-20
Byla jsem nedávno přítomna rozhovoru o situaci v podnikatelské sféře. Zazněla tam věta: ?musíš bejt tvrdej, jak nejseš tvrdej, končíš, neobstojíš.? Ta věta je vytržená ze souvislosti, pravda, ale zazněla tam a v jiných obměnách ji čas od času asi slýcháme mnozí.
A jinou větu jsem četla den předtím. V té knize šlo o odpuštění: ?jakákoli nesnášenlivost a neochota odpustit je výsměchem Bohu, na jehož neskonale větší odpuštění jsme všichni odkázáni.?

Přátelství a sebelítost

158,1
Pojďte, zpívejme Hospodinu, prokřikujme skále spasení našeho. Nebo Hospodin jest Bůh veliký,král veliký nade všecky bohy.
On je zajisté Bůh náš a my jsme lid pastvy jeho.
16
Hospodine, Bože svatý a věčný,
společně očekáváme tvé slovo i toto nedělní jitro. Jsme zvláštním společenstvím. Rozhodně nejsme bez chyb. Mluvíme o naději a jsme plni skleslosti.
Mluvíme o víře a nedokážeme se zbavit pochybností.
Chtěli bychom tě následovat, a snad tě i následujeme, ale často jen tak tak kulháme a padáme.