Uložit kázání jako mp3.

(Níže na této stránce je připravená domácí nedělní škola.)

Strojíš stůl před obličejem mým, naproti mým nepřátelům, pomazuješ olejem hlavy mé, kalich můj naléváš, až oplývá. Nadto i dobrota a milosrdenství následovati mne budou po všecky dny života mého, a přebývati budu v domě Hospodinově za dlouhé časy. Ž 23

Milí přátelé, sestry a bratři v Kristu, nejen novoměstského sboru, přeji dobré jitro (dopoledne či odpoledne, kdy jindy mohu také popřát dobrý večer či dokonce dobrou noc), ale především dobrý poslech a vítejte alespoň akusticky v našem kostele. Zdravím vás na květnou neděli slovy Kristova pozdravu: Pokoj vám!

Píseň: 69, 1.5 Ó Bože, vysvoboď mne z hloubky vod

Modlitba: Pane Ježíši Kriste, ty jsi do Jeruzaléma vjel jako král. Ovšem jako jiný král - ne v čele vojska, ne s výjimečným stavem, s novou vládou a úředníky, ne na válečném oři. Přijel jsi jako král tichý, jedoucí na oslu, v čele skupiny svých učedníků. Doufáme, že i dnes jsi v pohybu k nám ve svém Duchu. A stále jako ten, kdo přijíždí tiše… Co smí být také stejné – je to, že tvůj příchod vzbuzuje přece jen radost. Mezi těmi, kdo poznali, že ty jsi ten, kdo léčí, kdo učí životu věčnému; s tebou je na dosah odpuštění hříchů, u tebe je pravá blízkost i pro nás. Prosíme, navštiv také nás, navštiv všechny, kteří jsou sami, ubezpeč o tom, že ani naše nemoci a hříchy nejsou nepřekonatelnou překážkou na tvé cestě k nám. Prosíme, ujmi se vlády nad našimi životy, abychom nepodléhali zoufalství ani sebespravedlnosti. Prosíme, přijď ve svém Duchu, také dnes k nám a kéž tvůj příchod je zdrojem naděje a radosti. Amen.

Čtení: Iz 50,4-9

Píseň 549 Chvaliž Hospodina, slávy vždy krále mocného, 1-2.5

Základem kázání je oddíl z Mk 14,3-9: Když byl v Betanii v domě Šimona Malomocného a seděl u stolu, přišla žena, která měla alabastrovou nádobku pravého vzácného oleje z nardu. Rozbila ji a olej vylila na jeho hlavu. ⁴ Někteří se hněvali: "Nač ta ztráta oleje? ⁵ Mohl se prodat za víc než tři sta denárů a ty se mohly dát chudým." A osopili se na ni. ⁶ Ježíš však řekl: "Nechte ji! Proč ji trápíte? Vykonala na mě dobrý skutek. ⁷ Vždyť chudé máte stále kolem sebe, a kdykoli chcete, můžete jim činit dobře; mne však nemáte stále. ⁸ Ona učinila, co měla; už napřed pomazala mé tělo k pohřbu. ⁹ Amen, pravím vám, všude po celém světě, kde bude kázáno evangelium, bude se mluvit na její památku také o tom, co ona učinila."

Připadám si občas trochu neužitečný. Nejen v této krizi. Roušky šít neumím, vést rozhovory po telefonu mi jde ještě hůř než naživo, natožpak někoho uzdravit. Ale nechci si ztěžovat. Dnešní evangelium vypráví o jednom zdánlivě neužitečném činu, který stál hodně peněz (jako farář dost peněz stojí). Ale přece jen něco vystihl, něco krásného, pro tu chvíli nanejvýš vhodného.

Ježíš byl na večeři - v domě chudého Šimona Malomocného. K jejich stolu tam přistoupila také jedna žena. S alabastrovou nádobkou pravého vzácného oleje. Snad už tehdy znali nápodoby a imitace. Tady nás evangelista upozorní – nešlo o nějaký laciný plagiát, ale drahý a vzácný a pravý olej. Olej, jemuž se dá věřit. Ta nádobka měla úzké hrdlo, aby se jím dala vzácná tekutina odměřovat doslova po kapkách. Co ale ta žena neudělá – ona hrdlo urazí a všechen ten vzácný olej vylije na Ježíšovu hlavu! Skoro by se řeklo, zbůhdarma, jako na ztrátu na to hledí někteří přítomní. Taková škoda, napadne hned chudé kolem stolu. V duchu se úplně vidím, jak mi v hlavě šrotují cifry a co by bylo za ně.

Zároveň i mně bylo dáno dojít jistých závěrů. Totiž, že na něčem se šetřit nemá. Je jistě možné při večeři Páně pít nejlacinější víno a přes zkřivená ústa si říkat, jak jsme ušetřili, a co všechno se za to ušetřené dá pořídit pro chudé. Nebo něco jiného, spojeného se zásadními okamžiky života – kdy něco začíná, nebo končí.

Za tím vylitím oleje tehdy byl prastarý rituál pomazání králů Izraele: „Buď požehnán, králi. Buď králem z Boží milosti!“ Olejem jsou však pomazáváni nejen králové Izraele, ale i jeho mrtví.

Ta žena svou marnotratností pomazává krále odsouzeného k smrti. Jdoucího na popravu. Po jeho smrti už na žádné pomazání nezbude čas. Bude zabit potupnou smrtí a pak rychle uložen do hrobu, ale to předbíhám. Stejně předbíhá i ta žena. Je to prorokyně. Už tuší, co přijde, snad ví, že už zbývá jen příprava k pohřbu, rozloučení a to se nevyplatí šetřit a hledět na nějakou tu korunu či denár. A tak se vydává z posledního, možná ze všeho, co měla, všechno to vylévá na Ježíšovu hlavu. A ono je to dobře. Okolo se sice ozývají hlasy, co všechno se s tím olejem dalo udělat, kolik peněz se dalo utržit pro chudé. Ale Ježíš se postaví na stranu té ženy: Ona udělala dobře. Chudé máte stále kolem sebe. Mne však nemáte stále.

Ježíš byl jako ti další kolem stolu chudý, obešel se bez hodně věcí. Ale v jedné věci skromný nebyl – myslel a říkal, že když je s lidmi, je to jedinečné. Jeho přítomnost proměňuje – všední ve sváteční. Neužitečné přece jen k něčemu dobré.

A k takovému svátku jsme zváni, i když nám leccos chybí. Máme držet památku té ženy, která tehdy Ježíš potěšila. Poznala v něm Pomazaného, Mesiáše, Krista – ne toho, kterého čekaly zástupy a kterého lidé většinou očekávají. Ale toho, kterého svět potřebuje. A to je důvod k radosti, k pravému svátku - když lidské srdce přece jen i uprostřed všelijaké bídy rozpozná Boží velikost a porozumí ji.

Modlitba: Pane, někdy máme tendenci přepočítávat - co by kolik stálo, o kolik přijdeme, kde by se kolik dalo ušetřit. Uč nás velkorysosti té ženy, která všechno, co měla, vylila na tebe. A dobře udělala. Kéž to dovedeme taky…

Píseň 312 Kriste, jenž jsi smrt podstoupil nebo 198 Pod ochranou Nejvyššího

Ohlášky – díky JO, v týdnu bude velikonoční dopis

Přímluvy: Pane Ježíši Kriste, dej, ať nezapomínáme, proč tu jsme. Že se svými byť možná omezenými silami, prostředky a obdarováními přece jen něco dokážeme. Prosíme, používej si naše jedinečné talenty a schopnosti. Myslíme na lidi, na které dopadá tíha této doby a kteří nesou tíhnu těchto dní víc než ostatní. Přimlouváme se nejen za lékaře a zdravotnický personál, za pečující, za lidi v krizových štábech, ale taky za ty, kdo ztratili práci, kterým potemněla budoucnost. Myslíme na ty, kteří ztrácejí dobrý výhled. Na oběti domácího násilí. Na učitele, kteří musejí učit jinak a na dálku, i na děti a rodiče, zvlášť ty, kteří současné výzvy nezvládají. Modlíme se za nemocné, za ty, kdo nemohou za svými blízkými. Myslíme na nejslabší, staré a osamělé, na samoživitelky… Zároveň si ale dovolujeme i prosit za to, aby tato těžká doba byla také příležitostí… k pokání… k nové vnímavosti… ke stálé pomoci… naději na věci nové… k modlitbám… V těch svých tichých ti nyní svěřujeme své osobní prosby, otázky, obavy… Ale chceme se také spojovat, třeba v modlitbě, kterou máme od tebe: Otče náš…

Poslání: Žd 12 Proto i my, obklopeni takovým zástupem svědků, odhoďme všecku přítěž i hřích, který se nás tak snadno přichytí, a vytrvejme v běhu, jak je nám uloženo, ² s pohledem upřeným na Ježíše, který vede naši víru od počátku až do cíle. Místo radosti, která se mu nabízela, podstoupil kříž, nedbaje na potupu; proto usedl po pravici Božího trůnu. ³ Myslete na to, co všecko on musel snést od hříšníků, abyste neochabovali a neklesali na duchu. ⁴ Ještě jste v zápase s hříchem nemuseli prolít svou krev.

Požehnání: Hospodin ti požehnej a opatruj tě. Hospodin rozjasni na tebou svou tvář a buď ti milostiv. Hospodin obrať k tobě svou tvář a obdař tě pokojem. Amen

Píseň 482 Jak rozkošné a milé nebo 636 Z tvé ruky, Pane můj

Nedělka

…Boha Otce všemohoucího… - NMNM 5.4.2020

Příběh tradičně zvaný „marnotratný syn“, většinou však (a i pro naši souvislost) vhodnější „o milosrdném otci“… - dál známý příběh z Lk 15… - můžeme postavit z lega či jiné stavebnice situaci – dům otce s mnohým zvířectvem, kde je otec a dva synové (stačí jeden), a potom stůl bohatý v daleké zemi, od kterého potom zmizí jídlo i pití i rádoby přátelé, až vše končí u vepřů – a potom návrat. Nebo použít obrázky legové už připravené Deborou. Můžete tedy přehrát, nebo zkusit ty dvojice na výběr. Nebo i přečíst z Nico ter Lindena (Král na oslu, 30-33):

Ježíš řekl: Byl jeden otec, který měl dva syny. Starší byl klidný, opatrný kluk, který pořád pracoval – na poli a ve stájích. Večer si přečetl nějakou dobrou knihu a chodil včas spát. Jeho bratr v tu dobu většinou ještě ani nebyl doma, to ještě flámoval. Jednoho dne řekl mladší syn otci: „Až umřeš, já dostanu polovinu tvého majetku. Ale raději bych ji dostal už teď, protože se chci vydat na dalekou cestu, chci odsud pryč.“ Otci to rvalo srdce. Skoro to vypadalo, že by ho syn rád viděl mrtvého. Navíc, co všechno by se mu tam v daleké v cizí zemi mohlo stát? Ale nic mu na to neřekl a polovinu svého majetku mu dal.

Brzo ráno – brzo, jak už dávno nevstal – zavřel za sebou mladší syn dveře a vydal se na cestu. Ta svoboda ale byla úžasná! Už neměl s nikým co do činění, mohl si dělat, co chtěl. Konečně byl svým pánem. Na celém světě nebyla hezčí země než ta, kam měl teď namířeno! Byla to opravdu hezká země a mladík tam vedl veselý život. Měl hodně přátel, protože měl hodně peněz. Ale když jeho peníze došly, zmizeli i jeho přátelé, a jakoby toho nebylo dost, v zemi ještě ke všemu vypukl hladomor. Něco málo k jídlu si ještě mohli koupit bohatí lidé, ale jemu samotnému už nezbyl ani haléř. „Nemáš pro mě práci?“ zeptal se jednoho sedláka.„ Můžeš se mi starat o prasata,“ odpověděl mu muž. Prasata! Víc nečistá zvířata snad ani neexistují…. Špinavější práce neexistovala. Navíc za to dostával sotva zaplaceno. Jen almužnu mu dávali. Někdy mu kručelo v břiše stejně hlasitě, jak prasata chrochtala. To pak už jedl i trochu prasečího žrádla.

A jak to asi zatím vypadá doma? Vzpomíná na něj jeho otec a bratr stejně často jako on na ně? Doma! Tam byl vždycky stůl plný jídla a měl tam pohodlnou postel. Copak tohle je ta svoboda, o které tolik snil? Chtěl být svým pánem, ale jako dopadl? Byl z něj sluha, smradlavý pasák vepřů. Sluhové jeho otce si proti němu žili jako páni. Neměl by se vrátit domů? Váhal. Otec by z něj asi moc nadšený nebyl. Jednu chvíli se mu zdálo, že vrátit se by byla zbabělost, pak zase, že by to naopak svědčilo o odvaze. Co by se stalo, kdyby doma řekl otci: „Otče, udělal jsem blbost. Zpackal jsem si život, který mi Bůh dal. Nezasloužím si, abych byl dál tvým synem, ale dovol mi prosím, abych mohl být jeden z tvých sluhů.“

Mladík vstal. Rozhodl se, že se vrátí domů. Na cestu si vzal pár bramborových slupek od prasat a vydal se na dlouhou cestu domů. Musel pořád myslet na to, co chce při návratu říct otci. „Tati, udělal jsem blbost, nejsem hoden, abych nadále byl tvým synem…“ Pořád si to během cesty nahlas opakoval. Konečně uviděl v dálce svůj dům. Svůj dům? Možná už ho ani nepustí dovnitř! Nestojí tam někdo u dveří. Ano, někdo tam je. Je to jeho otec. Zahlédl ho také? Možná už ho v těch špinavých šatech ani nepoznal. Jeho otec ho viděl a už z dálky ho poznal. A přispěchal mu naproti, s otevřenou náručí, a padl mu kolem krku a políbil ho. „Otče, udělal jsem blbost. Nezasloužím si, abych…“Ale otec ho nenechal domluvit: „Pojď rychle dovnitř,“ řekl, „konečně jsi zase doma!“ A řekl sluhům: „Přineste mu čistě oblečení, navlékněte mu na ruku pěkný prstýnek a obujte ho. Porazte vykrmené tele a zavolejte sem hudebníky, uspořádáme slavnostní hostinu. Můj syn byl totiž mrtvý, ale už zase žije. Byl ztracený, ale našel se.“ Pak začala hostina…

Úkol pro děti - Jaký je ten otec v příběhu? – psát na lístečky, nebo je mít připravené (Milosrdný, Velkorysý, hodný, milující, má své syny rád, tvrdý, zlý, spravedlivý, starostlivý, je mu všechno jedno, odpouštějící….)

Pracovní listy – vybarvování, nebo postavičky. Všemohoucnost v odpuštění - https://katecheze.evangnet.cz/pracovni-listy/28-podobenstvi-o-nalezenych;

Písně: DEZ 694 Sv 359 V království Božím místa dost; EZ 442, Sv 246 Pane, dnešek je den chvály

Modlitba: Náš Pane a Otče, děkujeme, že u tebe máme otevřeno. Děkujeme za Ježíše, to on nás naučil volat k tobě Otče. Prosíme za všechny, kdo nenacházejí odvahu se k tobě obrátit. Prosíme i za ty, kdo mají tvrdé srdce a druhé lidi z tvé blízkosti vyhánějí. Ty sám vždycky znova ukaž, že se chceš stát jejich i naším domovem. + Otče náš…

Bonus (z pravěku) – písnička Taťko (Otcovy děti) - https://supermusic.cz/skupina.php?idpiesne=8991&sid=; https://www.youtube.com/watch?v=dyhPiKin6JE