Prosinec 2012

kázání 26.12.2012 - Na Štěpána; Matouš 2,1-12

Matouš 2,1 - 12
Bratři a sestry,
je vám někdy z bible lehko a vesele? Mně z tohohle Matoušova vyprávění o mudrcích z východu lehko a vesele je. Říká mi totiž, že se díky Bohu nemusím brát moc vážně. A to je pro faráře ? ale snad i pro každého věřícího ? velké ulehčení. A taky důležitá a osvobodivá prevence, aby se nechytil do pasti uvědomělého náboženství.
Jen si vezměte, kdo v tom vyprávění vystupuje a jak to s ním dopadá.

kázání 23.12.2012; Lukáš 1,39-56

Čtení: LK 1,26-38
Lukáš 1,39 ? 56
Sestry a bratři,
advent, který už máme takřka za sebou, je zvláštní čas ? pojmenovaný, nadepsaný. Nejde v něm jen o vteřiny, minuty, hodiny, dny a noci. Není to prázdný nepopsaný list, nejsou to jen volné kolonky v diáři, kam bychom mohli vpisovat svoje schůzky, povinnosti a úkoly. Jeho nadpis určuje jeho náplň, poukazuje na to, že už nějaký obsah má. I kdybychom si ho rozvrhli sebelépe a podařilo se nám splnit všechno, co jsme si předsevzali, pokud jsme ten daný obsah pominuli, jsme vedle.

kázání 16.12.2012; Římanům 13,11-14

čtení: Marek 13, 3 - 27
text: Římanům 13,11 - 14
Víte přece, co znamená tento čas, bratři a sestry. Alespoň apoštol Pavel to předpokládá. Ale víme to? Víte to? Možná vás napadne: jistě, je přece advent. To je pravda, to je. Jenomže o tom neměl apoštol Pavel ani potuchy. Období církevního roku ještě neznal. Dokonce ani vánoce neslavil. Víc než tři sta let se křesťané obešli bez nich, jenom s nedělí ? dnem vzkříšení - a s velikonocemi.