Kázání a nedělka 8.11.2020: Boháč a stodoly

(Video s nedělkou je na konci této stránky.)


Píseň 611 Není lepší na tom světě  https://evangelickyzpevnik.cz/wp-content/uploads/Nen%C3%AD-lep%C5%A1%C3%AD-na-tom-sv%C4%9Bt%C4%9B-%C4%8Desk%C3%A1-lidov%C3%A1-L.-Rejchrt.pdf

Modlitba: Pane Bože, nevíme toho dost – o sobě i druhých, o tobě… nevíme, kdy přijde konec. Tohoto nečasu kolem nás, přerušení vztahů a společného života, omezení dobrého výhledu směrem kupředu, nadějného plánování něčeho nového, nemožnosti se vidět, natož si podat ruku či se obejmout. Chybí to a nevíme, kdy to bude mít konec. Nevíme ani, kdy přijde konec našeho pozemského pobývání. A mnohé další nevíme. Doufáme však, že ty víš, že ty znáš, že ty se k nám znáš. Že jsi znal a přiznal se k Abrahamovi, Izákovi i Jákobovi, Petrovi i Tomášovi, k Janu Amosovi i Josefům Křenkovi i Batelkovi, Miladě Horákové i dalším… A my můžeme mít tu naději, že nás znáš a chystáš dobré… Daruj nám, prosíme, novou naději a důvěru. Daruj nám Ducha tvého Syna Ježíše Krista. Amen

Čtení Lk 12,13-21  Někdo ze zástupu ho požádal: "Mistře, domluv mému bratru, ať se rozdělí se mnou o dědictví." 14 Ježíš mu odpověděl: "Člověče, kdo mne ustanovil nad vámi soudcem nebo rozhodčím?" 15 A řekl jim: "Mějte se na pozoru před každou chamtivostí, neboť i když člověk má nadbytek, není jeho život zajištěn tím, co má." 16 Pak jim pověděl toto podobenství: "Jednomu bohatému člověku se na polích hojně urodilo. 17 Uvažoval o tom, a říkal si: 'Co budu dělat, když nemám kam složit svou úrodu?' 18 Pak si řekl: 'Tohle udělám: Zbořím stodoly, postavím větší a tam shromáždím všechno své obilí i ostatní zásoby 19 a řeknu si: Teď máš velké zásoby na mnoho let; klidně si žij, jez, pij, buď veselé mysli.' 20 Ale Bůh mu řekl: 'Blázne! Ještě této noci si vyžádají tvoji duši, a čí bude to, co jsi nashromáždil?' 21 Tak je to s tím, kdo si hromadí poklady a není bohatý před Bohem."

Co bych si počal, kdybych věděl, že mám před sebou poslední den života? Asi bych nekoukal do počítače… Romantický film Láska nebeská začíná tím, jak lidé z letadel unesených 11. září 2001 nevolali svým makléřům ani farářům, ale posílali své poslední vzkazy těm, které milovali…

Ten člověk v Ježíšově podobenství se dozví, že konec je blízko až na poslední chvíli. A taky se dozví, že je blázen. Ale upřímně řečeno, moc bláznivý se zpočátku nezdá. Dost dlouho se zdá, že je to člověk, který dělá všechno, jak se má. Stará se a pečuje, nežije jen dneškem a snaží se na budoucnost připravit…

To Ježíšovo podobenství zní varovně a mohlo by nás to svádět toho člověka vidět už od začátku negativně. Bohatý člověk. Ale myslím, že ani Ježíš nemyslel, že by bohatí nějak automaticky byli zlí a nemožní a nemožná byla jejich spása (ač to s nimi má Ježíš těžší). Ani není chybou to, že se tomu člověku daří, coby ne. Mně se taky daří dobře, děkuju za optání. Ani to, že naloží s přebytky jako Josef egyptský, to přece není špatně – nové obilí do nových sýpek! Neříká Ježíš něco podobného? A dokonce – ten bohatec se nechová dle hesla „Carpe diem“, dneska si užijeme a co bude zítra, co děti, budou si mít kde hrát a co jíst a nebude jim horko? Ne, ten člověk z Ježíšova vyprávění se namáhá, urodilo se mu a pak se stará o to, aby úroda nepřišla vniveč; myslí na to, co bude za rok a možná i za sedm let, což není ani dnes zdaleka samozřejmé. Jen mu do toho pak vstoupí smrt a najednou se v její blízkosti ukáže, že jeho životu něco přece jen chybělo.

Aniž bych mu chtěl něco přičítat (o mrtvých jen dobře), přece jen z toho, co o něm Ježíš poví, vyplývá, že ten člověk je sám. Trpí samomluvou, v níž si dokonce slibuje, co si poví někdy příště. To je zvláštní a je to málo, zdá se Pánu Bohu podle Ježíše. Ten člověk nikomu nepoděkuje, nevyplatí prémie, nerozdá nadbytky chudým, ani neodvede desátky či dvacátky církvi, ani Pánu Bohu nepoděkuje. A tak je sám - v životě, při stavění stodol, v radosti, že už je všechno pod jejich střechou – a nakonec i ve smrti.

Nevím, jak moc pomůže nebýt sám v umírání a smrti, řekl bych že taky, ale v životě to moc důležité je, myslím, ač jsem sám spíš samotář. Ale s druhými je to jiná káva, i tady v kostele. A s tou smrtí snad stejně tak. Minule jsme si povídali, jak praotcové víry brali smrt jako připojení k předkům, jakoby i ve smrti bylo nějaké společenství.

Připomínáme si dnes výročí Bílé hory a za týden nás čeká výročí smrti Komenského. Nechci se pouštět do rozdmýchávání křivd, a tak jen dva malé detaily - říká se, že po porážce neslavně placených žoldnéřských vojsk českých stavů zvítězivší císařští objevili v pokladnicích pražských paláců tolik peněz, že by z toho bylo na žold na několik let (možná i třicet). Jen se spíš myslelo na vlastní prospěch a budoucnost - a vojáky měli poslat spojenci z Evropy, než aby se cele nasadili do přítomného boje. Jak to skončilo, víme. Stejně tak i Komenský kritizoval ty své, když po požáru Lešna ze svých domů zachraňovali všechno možné a jiné než své Bible kralické.

Nevíme, kdy přijde náš konec, ale asi můžeme poznat, kde ztrácíme čas s věcmi, které za to nestojí, než co je opravdu k životu i věčnému. Snad jde právě o to, co nás opravdu zaměstnává, čím žijeme a v čem je opravdu život. Zatímco bláznovi, který se chce zajistit sám, je všechno vzato, hledači Božího království je všechno přidáno.

Modlitba: Pane, kolik mám času, kolik mám ještě času na úklid, na to podstatné… Kolik mám času, abys i ve mně, Kriste, zapracoval svou milostí a svým Duchem… Dnes je čas příhodný. Děkuju za ty opravdové dary, které mám, zvlášť za lidi kolem mě, že nejsem sám. A děkuju, že máme tebe, vztah s tebou. Ať toho využiju, než si pro mě přijdou…

Ohlášky – kdo byste potřebovali pomoc, promluvit, dejte vědět, snad mlčení znamená, že jste dobré myslí a nejste sami napospas nějakému trápení… taky mysleme na potřeby našeho sboru, nejlépe na sborové konto: 5500213339/0800

Přímluvy (dle Iona): Pane Bože, věříme, že ty máš v rukou tento svět, ale vládnou v něm a spravují jej smrtelní lidé. A proto se modlíme za ty, kdo vykonávají moc. Za prezidenty a premiérky, za ministry i hejtmany, starostky a zastupitelky. Ať mají stále na mysli ty, které representují, ať se rozhodují odvážně a se zřetelem k celku, ať se ubrání pokušení zneužít důvěru, která byla v ně vložena…

Modlíme se za ty, kteří zastávají klíčové pozice ve světě financí, obchodu a průmyslu - a jejich rozhodnutí může způsobit prospěch nebo zchudnutí mnohých. Ať si cení lidí více než prospěchu, ať nikdy nevkládají břemena na chudé, které by oni sami nemohli nést a ať neoddělují peníze od morálky, vlastnictví od odpovědné péče…

Modlíme se za ty, kteří pracují v pomáhajících profesích, kteří se starají a naslouchají laskavým, ale i tvrdým a hádavým lidem. Modlíme se za ty, kteří činí rozhodnutí, jež se vztahují ke zdraví a prospěchu národů. Ať vždycky pociťují svatost života a jedinečnost každé osoby. Ať pomáhají a léčí svým zájmem stejně tak jako svou dovedností ať jsou ochráněni před vyčerpáním, zlhostejněním a přílišnými požadavky…

Přimlouváme se také za naši zodpovědnost, za to, co v příštím týdnu budeme konat. Prosíme o naše vztahy. Modlíme se za povzbuzení, za dobrou naději, zvlášť pro lidi, kteří klesají – na duchu i jinak. Modlíme se za vyčerpané a unavené. Za nemocnice všude po světě. Za domovy pro seniory. Svěřujeme ti sebe i své blízké…

A modlíme se také společně: Otče náš…

Poslání: Nemějte starost o život, co budete jíst, ani o tělo, co budete mít na sebe. Život je vždycky víc než pokrm a tělo než oděv. Všimněte si havranů: nesejí, nežnou, nemají komory ani stodoly, a přece je Bůh živí. Oč větší cenu máte vy než ptáci! 25 Kdo z vás může jen o píď prodloužit svůj život, bude-li se znepokojovat? 26 Nedokážete-li tedy ani to nejmenší, proč si děláte starosti o to ostatní?...  

Píseň 391 Pane, jenžs mne koupil sobě

Nedělka: Boháč a stodoly