Matouš 2,1 - 12
Bratři a sestry,
je vám někdy z bible lehko a vesele? Mně z tohohle Matoušova vyprávění o mudrcích z východu lehko a vesele je. Říká mi totiž, že se díky Bohu nemusím brát moc vážně. A to je pro faráře ? ale snad i pro každého věřícího ? velké ulehčení. A taky důležitá a osvobodivá prevence, aby se nechytil do pasti uvědomělého náboženství.
Jen si vezměte, kdo v tom vyprávění vystupuje a jak to s ním dopadá.
Mudrci, to jsou ? pravda ? představitelé moudrosti, které si starověk velmi vážil. Podle bible je ale ta moudrost, založená na hvězdách, zavádějící. Ono se to také v tom příběhu projeví. Vedeni znamením hvězd, mudrci hned na začátku zabloudí, popletou to, jsou vedle. Nebýt informace písmáků, nejspíš by do Betléma vůbec nedorazili. K té informaci ale přijdou jako slepí k houslím. Vůbec ne díky své prozíravosti nebo důvěře, ale díky gaunerovi Herodovi, který je chce jen využít. A ani to se vší svou moudrostí sami neprokouknou. Nebýt pokynu ve snu, nejspíš by se z nich stali poslušní donašeči, kteří by se podíleli na likvidaci toho, komu se chtějí poklonit. Že k tomu nedojde, není rozhodně jejich zásluha. Oni v tom příběhu působí spíš jako takové možná upřímné a nadšené, ale trochu dezorientované figurky, které pořádně ani netuší, která bije, a leckdo si s nimi zahrává. Že se s cílem neminou, to je vlastně zázrak!
A ten ještě víc vynikne, když se podíváte na druhou stranu, na ty, kdo v tom příběhu na rozdíl od mudrců spolehlivý zdroj znali a věděli, která bije.
Herodes byl sice gauner, ale nebyl neznaboh. O příchodu Mesiáše vůbec nepochyboval. Věděl, jako z katechismu, kde najde zaručené informace ? v Písmu přece. Proto svolal všechny kapacity v tomhle oboru. A na jejich slovo dal. Bral je smrtelně vážně. Vidíte, a ani tohle žádná záruka není. I s biblí v ruce může člověk sledovat jen vlastní zájmy. A to je vražedné.
Dobře, řekneme si - gauneři se najdou všude. Z toho přece ještě nejde dělat žádné závěry. On tu ale není jenom Herodes. Jsou tu ti veleknězi, písmáci a celý Jeruzalém, boží lid. Matouš jim vydává dobré svědectví ? znají bibli, jak když bičem mrská, odpověď hned vysypou z rukávu přesně podle proroka. A že by to byli gauneři, o tom tu není ani slovo. Jenom to vypadá jakoby si s tím, že mají pravdu, zkrátka vystačili. Mít pravdu to je jistota. Ale ona ta jistota asi taky není všechno. Někdy jakoby člověku naopak svázala ruce a nohy.
A tak se nakonec s tou radostí velikou potkají ti, co moc jistě nepůsobí, kteří se pletou, všelijak bloudí, sami si nepomůžou a k těm nejdůležitějším informacím se dostanou jaksi mimoděk. Je to skutečně zázrak. Bible mu taky říká milost. A souvisí nejspíš s tím, že ten, komu se tu klaní, není jen pravda, kterou je nutné objevit, ale Emmanuel ? tj. Bůh s námi, s námi i v těch omylech.
A tomu já s radostí věřím. Protože je v tom naděje, že se i takové figurky jako já nebo vy, s cílem neminou a nemusíme si kvůli tomu na sebe ušít svěrací kazajku nějaké ideologie. Ani křesťanské. Z toho je mi lehko a vesele. Amen.