Beseda s autorkou knihy „Moje dlouhé mlčení. Život a holocaust“

Erika Bezdíčková byla v roce 1944 jako třináctiletá odsunuta do Osvětimi, kde zahynuli oba rodiče i větší část rodiny. Na konci války utekla z pochodu smrti a v úkrytu se dočkala osvobození. Vrátila se, v její rodné zemi ji čekalo prázdno a bezprizorní dvouleté toulání po evropských zemích, kde hledala svou existenci. Ani v pozdějších letech se nevyhnula perzekuci pro svůj židovský původ, ale zejména pro své neohrožené politické postoje. Vzdorovat musela všem příkořím.