1. čtení J 16.4b-15, text Sk 2
povídání s dětmi: Ahoj děti, víte, co je to posměch, výsměch? Zažili jste, když se někdo posmíval třeba spolužákovi nebo vám?
Dneska si o takových posměváčcích povíme? To dnešní povídání je pokračováním toho, o čem jste mluvili v nedělní škole minule?- kdo z vás tu byl minule ? přihlašte se, nestyďte se? A pamatujete si, o čem jste si povídaly? ? vytáhnu Matěje.. O jednom Matějovi.* Ten byl losem vybrán, aby se stal dvanáctým apoštolem *?
A zanedlouho potom, co Matěje vybrali, když od velikonoc uplynulo sedm týdnů, tak nastaly svátky - Letnice se jim říkalo.
Učedníci byli všichni pohromadě. Ježíš vystoupil na nebe a oni nevěděli co se bude dít. Možná byli trochu sevření, jako když zůstanete doma bez maminky a bez tatínka. Bylo jich ? kolik? dvanáct.
Náhle se ozval hukot, jako když se žene prudký vichr* a na učedníky sestoupil Duch svatý. Jakoby oheň* sestoupil na každého z nich, takže pocítili Boží moc a začali hlasitě velebit Boha.
Stalo se to v Jeruzalémě, kde byla o svátcích spousta věřících židů* ze všech národů na světě. Když uslyšeli apoštoly, užasli nad tím, co ti lidé vyprávějí, protože jim všichni rozuměli, každý ve své řeči, že mluví o velkých Božích činech. Apoštolové nebyli žádní vzdělanci ? byli to přece učedníci a když je Ježíš povolal tak dělali leccos ? víme, že určitě čtyři byli rybáři a jeden celník ? nebyli to žádní profesoři.. proto se lidi divili a jeden druhému říkali? co to má znamenat??
--- Mluvili jste někdy s cizincem? ? většinou je to tak, že když chcete, nějak se dorozumíte. Přinejhorším rukama nohama. Ale když nechcete rozumět, tak si vždycky můžete říct ? ať mi ten druhý vleze na hrb, já se s ním bavit nebudu. Nebo si z něj můžete dělat legraci?
Mezi těmi, kdo poslouchali, nebyli jenom takoví, co užasli, našli se i posměváčci, kteří volali: Vždyť jsou opilí! Vždyť oni se chovají nějak vesele a rozjařeně...Viděli jste někdy opilého člověka? Jak vypadá? Motá se, blábolí hlouposti,neumí se ovládnout, a když ještě není tolik opilý, tak se směje a je veselý. A to si ti posměváčci mysleli: Tihle muži z Galileje se opili.
Možná se vám taky stalo, že když si lidé s něčím nevědí rady, když je jim to nepříjemné nebo je to prostě jiné, tak to zesměšňují. Posmívají se tomu.
Jenomže jednoho apoštola Duch svatý vedl. Nechtěl, aby se ti lidé posmívali jen tak. Byl to ten, který Ježíše Krista zapřel. Víte, jak se jmenoval? ? Petr.* A ten se odvážně postavil před všechen zástup ? před ty, kteří užasli, před ty, kteří nevědí, co si myslet i před ty, kteří se posmívali a promluvil k nim: Není pravda, že tito lidé jsou opilí. Pravda je, že se dnes splnilo, co Bůh slíbil. Přišla ta chvíle o které mluvil kdysi jeden prorok: ten říkal, že až přijde čas, sešle Bůh na své služebníky a služebnice svého Ducha. A tehdy, kdo uvěří Pánu Bohu, bude zachráněn.
A pak řekl Petr ještě něco, co bylo dost tvrdé: Bůh poslal svého Syna Ježíše, ale vy jste mu neuvěřili a vydali ho pohanům, aby ho zabili. Ale Bůh ho nenechal v hrobě. Vzkřísil ho a my všichni jeho učedníci, dokonce i Matěj, to můžeme dosvědčit. Bůh ho povýšil, aby panoval nad celým světem. To on nám posílá svého Ducha (na pomoc, abyste nám rozuměli).
A to už se posměváčci přestali posmívat a ti, kdo celou dobu jen poslouchali si řekli: to ale mluví i o nás. A lekli se, protože si říkali, když má Bůh takovou moc vzkřísit Ježíše a naplnit apoštoly Duchem svatým, co bude s námi. A začali se ptát: Co máme dělat teď, když jsme ukřižovali Božího Syna? Petr jim odpověděl: věřte v Ježíše, dejte se pokřtít na odpuštění hříchů a Duch svatý naplní i vás.
Tenkrát mnozí uvěřili tomu, co Petr říkal, uvěřili v Ježíše Krista a přijali křest. A když uvěřili v Ježíše Krista, uvěřili i tomu, že Ježíš Kristus jim sesílá pomoc v Duchu svatém. Jako třeba dárek k vánocům, jenom není vidět. Nebo když dostanete pusu od maminky a máte pak radost. Nebo když cítíte, že vám táta fandí a odvážíte se něčeho, co byste jinak neudělali.
Někdy je dar Ducha svatého jako vichr, jako průvan, který všechno rozhýbe a kolem nás se začnou dít věci, někdy je jako lehký vánek, který pohladí, když jsme smutní.
Někdy je jako hukot bouře, aby zatřásl tím, kdo se nechce změnit.
Někdy je jako jasný sluneční paprsek, který ukazuje pravdu tam, kde si lidé lžou
a jindy je jako plamínek, pro toho, kdo se bojí ve tmě.
Dar Ducha svatého nám pomáhá, abychom svůj život prožili, jak ukazoval Ježíš Kristus.
kázáníčko Sk 2.5-6,12-22
Sestry a bratři, hráli jste někdy baseball? Taková hra s pálkou, která vypadá trochu jako kyj. Stojíte na metě, nadhodí vám míček, letí na vás, a když je ve vašem dosahu, udeříte jej baseballovou holí, odpálíte míček co nejdál, co nejvýš a utíkáte. Když se vám odpal podařil, stihnete klidně oběhnout víc met, třeba celé kolo.
Baseballovou pálku nosí i skini, používají je ke rvačkám, je to jejich životní filosofie ? odpálit, odstrčit toho druhého. Já se nedám, na mě si nepřijdete?Říkáte, že to je nejen jejich způsob života? Je to dost oblíbená hra?
A teď si představte, že Petr řekl zástupu: Ježíše jste takhle odpálili. Nejen bezbožní, kteří ho přibili na kříž, ho zabili. I vy jste ho odstrčili. Vstoupil do vašeho města, skoro do vašeho života a vy jste ho dostali tvrdě a rozhodně za hradby města, za hranice života. Na kříž. To, co Petr kázal, je obviňující.
Nevím, jestli apoštol mluvil o Getsemanské zahradě, kde učedníci spali, když potřeboval Ježíš jejich pomoc nebo o tom, kolikrát mu nerozuměli nebo jak zradil.
Ale to ?odstrčili jste Ježíše? řekl tak, že jim muselo zatrnout. Takže,
co teď s tím?
A to Petr ještě neskončil: Toho Ježíše učinil Bůh Pánem a Mesiášem!
Bůh se za něj postavil. Tedy: Odstrčili jste neprávem, navždy se to s vámi potáhne. Teď můžete čekat odstrčení sami.
Co máme dělat? ptají se, v srdci zasaženi. Každý z vás až přijme křest ve jménu Ježíše Krista, slyší z Petrových úst. A to jim mohlo znít jako Kainovo znamení ? to se s vámi potáhne už navždy, že jste odstrčili Mesiáše.
Hned k tomu však Petr dodá: na odpuštění hříchů. A to znamená, ale vy nejste odstrčeni Bohem. Vy dosud odstrkávající i neprávem, i Boha odstrkující, nejste Bohem odstrčeni.
A dostanete dar Ducha svatého ? jako byste začali žít život z jiného konce. Souvisí to spolu. Zachytíte začátek, hru, ve které se přijímá a proto vydává: nejsem odstrčený, proto nemusím odstrkávat. A jako důsledky návratu k Bohu přijdou radost a naděje a svoboda a láska a jiné ovoce Ducha. Amen